Na venkovského faráře v období novověku byly kladeny vysoké morální nároky. Vzhledem ke svému poslání bylo nanejvýš nevhodné, aby tuto pozici zastával někdo nekompetentní, kdo by takříkajíc „kázal vodu a pil víno“. Nicméně ani jim se nevyhnuly poklesky, ať už se jednalo o nějakou tu hamižnost, karban, pití nebo jen běhání za ženskými.
