Ernst Stromer: Svéhlavý odpůrce nacistického režimu
V paleontologii se – stejně jako v jiných vědách – čas od času setkáváme s velmi výstředními postavami, z nichž některé lze označit téměř za šílence, jiné přinejmenším za podivíny. Seznamte se se čtveřicí těch nejzajímavějších…
Baron Ernst Stromer von Reichenbach pocházel ze starého německého šlechtického rodu, mnohem víc se však proslavil jako paleontolog, zkoumající především zkameněliny severoafrických dinosaurů. Do Egypta se dostal již roku 1901 a tamní paleontologické bohatství jej doslova uchvátilo. Spolu s německou expedicí se na místo vrátil v roce 1910 a brzy začal se svými legendárními výzkumy v oáze Baharíja, ležící asi 300 km od Káhiry.
Seriál Podivíni, šílenci a géniové paleontologie
- William Buckland: Pojídač pštrosů, štěňat a netopýrů (vyšlo 24. srpna)
- Ernst Stromer: Svéhlavý odpůrce nacistického režimu (vyšlo 27. srpna)
- Franz Nopcsa: Excentrický baron jako z románu (vychází 30. srpna)
- Robert Bakker: Kacíř paleontologie a otec dinosauří renesance (vychází 2. září)
Se svým pomocníkem Richardem Markgrafem záhy dosáhl pozoruhodných úspěchů, mezi něž se řadily i četné objevy fosilií savců. Jednoznačně nejvýznamnějším nálezem se však staly zkameněliny prvních v Egyptě nalezených dinosaurů: Stromer popsal celkem čtyři, přičemž ohromný Spinosaurus aegyptiacus zůstává dodnes největším známým dravým dinosaurem vůbec.
Těžká životní zkouška
Stromer pracoval na afrických lokalitách společně s evropským i egyptským týmem čtyři roky a za tu dobu položil základy své budoucí slávy. Po návratu do Německa netrpělivě očekával zásilky fosilií, které v Egyptě pracně shromáždil. Vzhledem k průtahům, jež zavinila první světová válka, však cenné zkameněliny dorazily až roku 1922. Navíc byly značně poškozené, takže další měsíce a roky strávil vědec jejich tříděním a slepováním.
Ve zmíněném období procházel i těžkou životní zkouškou, protože jako jeden z mála šlechticů odvážně vzdoroval nacistickému režimu. Odmítal zpřetrhat vazby s vědeckými kolegy židovského původu ani nehodlal vstoupit do národně socialistické strany. Také proto se jeho finanční situace značně zhoršovala. Navíc byli jeho tři synové posláni na frontu: Dva z nich nepřežili, třetí strávil mnoho let v sovětském vězení.
Celé dílo v troskách
Velkou pohromu pro Stromera představovala také jiná ztráta – během druhé světové války bylo jeho celoživotní dílo v jediný den prakticky zničeno. Za vším stál opět fakt, že starý profesor upadl v nemilost u bezohledného režimu. Po zahájení pravidelného bombardování velkých německých měst požadoval opakovaně od příslušných úřadů ochranné opatření pro své fosilní sbírky: Chtěl je nechat převézt na bezpečnější místo, třeba do solných dolů či jeskyní. Žádal však marně.
Čtyřiadvacátého dubna 1944 uskutečnila britská RAF další z mnoha bombových náletů na Mnichov – a jeho cílem se bohužel stalo i tamní muzeum se Stromerovými kolekcemi. Během pouhých několika minut se tak výsledek jeho mnohaletých výzkumů proměnil v trosky. Zničeny byly bohužel také jediné tehdy známé pozůstatky obřího spinosaura. Zbyly prakticky jen nákresy, které německý paleontolog pořídil dřív. Stromer se až do své smrti v roce 1952 (dožil se úctyhodných 82 let) s válečnými ztrátami nesmířil.