Lovci planet objevili novou superzemi, která se nachází velmi daleko od své hvězdy
Výzkum gravitačních mikročoček odkrývá exoplanety na vzdálenějších oběžných dráhách. Jsou mezi nimi i superzemě.
Dnes již víme, že se ve vesmíru vyskytují planety, které se podstatně liší od těch, s nimiž máme zkušenost ve Sluneční soustavě. V našem planetárním systému scházejí například superzemě, tedy planety hmotnější než Země a současně lehčí ledoví obři Uran s Neptunem. Jde přitom o planety, které jsou jinak v rámci Mléčné dráhy poměrně běžné.
Potvrzuje to i nový výzkum mezinárodního týmu astronomů, který hlásí objev superzemě s využitím gravitační mikročočky OGLE-2016-BLG-0007. Samotný objev superzemě by nebyl až tak pozoruhodný, známe jich už celou řadu. Nově objevená superzemě ale obíhá svou hvězdu ve větší vzdálenosti, než ve Sluneční soustavě krouží Saturn kolem Slunce. Objev superzemě na vzdálené orbitě publikoval vědecký časopis Science.
Planeta na periferii
Mikročočkování představuje gravitační čočky, v nichž světelné paprsky ze vzdáleného objekty ohýbá gravitace bližšího objektu tak, že splývají do jednoho světelného bodu. Gravitační mikročočku obvykle vytvářejí svou gravitací hvězdy. Odborníci zjistili, že výzkum mikročoček je obzvláště vhodný pro hledání exoplanet ve větších vzdálenostech od hvězd.
Badatelé v tomto případě využili data sítě teleskopů pojmenované KMTNet (Korea Microlensing Telescope Network), která zahrnuje celkem tři teleskopy, umístěné v Chile, Jihoafrické republice a v Austrálii. Díky tomuto uspořádání může KMTNet nepřetržitě monitorovat oblohu.
Jak uvádí Jennifer Yeeová z Smithsonovy astronomické observatoře výzkum gravitačních mikročoček ukazuje, že v planetárních systémech Mléčné dráhy zřejmě nejsou žádnou výjimkou superzemě na oběžných dráhách, které jsou od hvězdy vzdálenější než oběžná dráha Země od Slunce. S kolegy také odhadují, že superzemě jsou v Mléčné dráze celkově běžné, nejméně stejně početné jako planety velikosti Neptunu.
