Mezinárodní spolupráce: Čína vybrala projekty pro svou lunární misi Čchang-e 8
Čína chystá velkolepou misi k jižnímu pólu Měsíce, na kterou vezme roboty, mikro-rovery i přístroje z celého světa.
Čína rozšiřuje svou vesmírnou diplomacii – pro plánovanou misi Čchang-e 8, která by měla zamířit k jižnímu pólu Měsíce v letech 2028–2029, vybrala deset mezinárodních projektů. Výběr zahrnuje partnery z jedenácti zemí a regionů a jednu mezinárodní organizaci. Zájem o spolupráci byl značný: Čína už v roce 2023 nabídla 200 kilogramů kapacity na své lunární misi zahraničním partnerům.
Cíl mise: lunární jižní pól
Na palubě mise najdeme pestrou směs zařízení: multifunkční roboty, vozítka, přístroje pro astronomii a studium částic, kamery i laserový retroreflektor (odrážeč). Čína vyšle na Měsíc nejen vlastní rover, ale také robotické vozítko vyvinuté v Pákistánu. Poprvé se v čínské lunární misi objeví i mikro-rovery, které společně vyvinuli turecká univerzita, čínská univerzita a soukromá firma.
Čchang-e 8 by měla přistát na náhorní plošině v oblasti Mons Mouton (také známé jako Leibnitz Beta) poblíž jižního pólu Měsíce. Tato oblast je významná kvůli trvale zastíněným oblastem, kde se může vyskytovat vodní led a další potenciálně využitelné látky.
Alternativa pro program Artemis
Mise Čchang-e 8, stejně jako dřívější Čchang-e 7 (plánovaná na rok 2026), připravují půdu pro Mezinárodní lunární výzkumnou stanici (ILRS). Ta by měla začít vznikat v 30. letech 21. století. V rámci Čchang-e 8 hodlá CNSA také otestovat technologie využití místních zdrojů, například 3D tisk cihel z lunárního regolitu pro budoucí stavbu obytných modulů.
Součástí ILRS iniciativy, která je koncipována jako čínská alternativa k americkému programu Artemis, je celá řada zemí – Rusko, Jihoafrická republika, Thajsko, Turecko, Pákistán, Bahrajn nebo Egypt. Írán a Peru se na ILRS podílejí prostřednictvím Asijsko-pacifické organizace pro spolupráci ve vesmíru (APSCO), která sídlí v Pekingu.
Podle CNSA se k ILRS dosud připojilo 17 zemí a mezinárodních organizací a více než 50 výzkumných institucí. Konkrétní jména všech členů však Čína zatím nezveřejnila. Dřívější informace ukazují, že k projektu se přidaly například Rusko, Venezuela, Bělorusko, Pákistán, Ázerbájdžán, Jihoafrická republika, Egypt, Nikaragua, Thajsko, Srbsko, Kazachstán a Senegal. Turecko je rovněž považováno za potvrzeného účastníka.
Zapojily se ale i subnárodní subjekty, jako firmy a univerzity ze Švýcarska, Spojených arabských emirátů, Panamy, Indonésie, Keni, Etiopie, Kyrgyzstánu, Chorvatska, Srí Lanky a Havaje.
Podobný přístup otevřenosti Čína zvolila také pro svou plánovanou marsovskou misi Tchien-wen 3 s plánovým startem v roce 2028. V ní čínská strana nabízí svým partnerům až 15 kg kapacity pro experimenty na návratovém orbitálním modulu (ERO) a dalších 5 kg na marsovském orbitálním modulu (MO).
