1000 let stará zlatá maska z Peru ukrývala krvavé tajemství

V jednom z hrobů chrámové mohyly v peruánském Huaca Loro byly objeveny ostatky muže středního věku s impozantní pohřební výbavou o celkové hmotnosti 1,2 tuny. Jeho hlava byla oddělena od skrčeného těla a umístěna poblíž. Na obličeji měla nasazenou zdobenou masku ze zlata. Maska i kostra byly nabarvené na červeno.

Vědci již před 30 lety zjistili, že použitým barvivem byla rumělka, tedy sulfid rtuťnatý. Britskou chemičku Elisabete Pires z Oxfordské univerzity a její spolupracovníky ale zajímalo, jaké tehdejší lidé použili pojivo. Pomocí moderních metod se nakonec dopracovali k překvapivé odpovědi.

Krvavé proteiny 

Vědci využili hmotnostní spektrometrii a proteomiku (neboli výzkum souboru proteinů), díky čemuž identifikovali proteiny, které se v rudé barvě vyskytovaly. Mimo jiné objevili stopy vaječného proteinu albuminu, z čehož badatelé usoudili, že při výrobě barvy byla použita i vejce. To ale nebylo všechno. Vědci identifikovali i šest proteinů, které pocházejí z lidské krve, včetně sérového albuminu a protilátky imunoglobulinu G. Právě lidská krev byla zřejmě jednou z klíčových složek zkoumané barvy, pravděpodobně z rituálních důvodů.

TIP: Inkové obětovali děti na vrcholcích sopek: Vystavovali je zde úderům blesků

Pohřbený muž s maskou pomalovanou krví byl podle všeho místní vládce. V té době žili v Huaca Loro lidé kultury Sicán (Lambayeque), kteří skvěle zacházeli s kovy, jak ostatně dokládá i zmíněná maska. Jejich kultura existovala od 8. do 14. století našeho letopočtu (750 až 1375), což přibližně odpovídá době panování Přemyslovců. Sicánce poté vystřídali Inkové.