Středomoří je jenom dočasnou ozdobou planety. V budoucnu může zmizet

Tak jako všechny krásné pozemské věci, ani okouzlující Středozemní moře se všemi jeho romantickými zákoutími nevydrží věčně. Je vlastně jenom hříčkou deskové tektoniky, která po celé věky posunuje kontinenty a mění tvář Země. Jde o pohyby tektonických desek, které jako ledové kry plují na horkém a do značné míry tekutém svrchním plášti.

Oblast Středozemního moře je pozůstatkem dávného oceánu Neotethys, který se začal formovat těsně před počátkem rozpadu superkontinentu Pangea před zhruba 250 miliony let, počátkem období triasu. Tektonické desky se nezastaví a pozice kontinentů se průběžně mění, přičemž se mění i situace Středozemního moře.

Hrozba Africké desky

Asi největší hrozbu pro Středozemní moře, pokud jde o deskovou tektoniku, představuje Africká tektonická deska. Ta se už přibližně 100 milionů let nasunuje do Eurasijské desky a tato srážka, během které vznikly například Alpy, postupně uzavírá oblasti oceánu, které se nacházely mezi těmito tektonickými deskami.

Budoucí geologický vývoj Středomoří není úplně snadné předpovědět, protože je ve hře celá řada geologických mechanismů. Můžeme si být víceméně jistí, že za stovky milionů let vznikne nový superkontinent. Během jeho tvorby Středozemní moře bude s velkou pravděpodobností výrazně pozměněno nebo úplně zanikne. Velké změny ale mohou nastat mnohem dříve.

Zranitelnou pozici Středozemního moře názorně předvedla Messinská salinitní krize, ke které došlo na konci miocénu, asi před 6 miliony let. V důsledku zmíněných pohybů tektonických desek došlo k přehrazení Gibraltarského průlivu a Středozemní moře se stalo vnitrozemským mořem. Tou dobou bylo velmi teplo a moře rychle vyschlo. Středozemí se tehdy asi na půl milionu let proměnilo na obrovskou slanou pánev, než se pevnina v oblasti Gibraltaru opět protrhla a Středozemní moře se zase naplnilo vodou.