Tloustneme kvůli lepší dostupnosti vysokorychlostního internetu?
Rychlé internetové připojení je darem moderní doby. Jeho rozšíření má ale i svou odvrácenou tvář, pokud jde o zdraví jeho uživatelů.
Podle nedávné zprávy Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) trpí 40,3 % Američanů starších 20 let obezitou a více než sedm z deseti dospělých Američanů má nadváhu. V Evropě a ani v Česku na tom nejsme o mnoho lépe – obézních nebo s nadváhou je šest z deseti dospělých. Příčin nárůstu obezity je celá řada. Souvisí se změnami životního stylu, které zahrnují mnoho konkrétních zdravotních a environmentálních faktorů. Australští odborníci nedávno zjistili, že v poslední době, přinejmenším v Austrálii, hraje významnou roli ve vzestupu obezity připojení k vysokorychlostnímu internetu.
Online svět tlumí fyzickou aktivitu
„Přístup k rychlému internetu snižuje pravděpodobnost, že člověk dostojí požadavkům na minimální fyzickou aktivitu, jakou doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO),“ varuje vedoucí výzkumného týmu Klaus Ackermann z Monashovy univerzity. „Jde o to, že se lidé v online světě méně reálně hýbou.“
Badatelé dospěli k těmto závěrům analýzou dat velkého australského sociálního průzkumu Household, Income and Labor Dynamics in Australia (HILDA) a dat sítě National Broadband Network (NBN), z nichž je možné vyčíst rychlost připojení. Výsledky výzkumu vztahu mezi obezitou a vysokorychlostním internetem publikoval odborný časopis Economics & Human Biology.
Zjištění australských vědců vlastně není úplně překvapivé. V online světě je možné hrát hry, sledovat filmy a seriály, nakupovat i poznávat lidi, aniž by bylo nutné jít ven. Vysokorychlostní internet poskytuje více důvodů zůstat sedět a téměř se nehýbat. Dochází k nepříznivému zpomalení metabolismu, a také k tomu, že uživatelé ve větší míře konzumují různé nepříliš hodnotné potraviny, které zvyšují příjem kalorií a přispívají k obezitě.
Vyšší prevalence obezity má i významné ekonomické dopady. Ekonomické náklady spojené s obezitou dosáhly v roce 2018 v Austrálii 11,8 miliardy australských dolarů, přičemž do roku 2032 se očekává nárůst těchto výdajů až k 87,7 miliardám dolarů (v přepočtu zhruba 1,3 bilionu korun).
