Vědci vystopovali dvě střevní bakterie, které souvisejí s rozvojem roztroušené sklerózy
Objev dvojice bakterií střevního mikrobiomu, jejichž přítomnost zřejmě úzce souvisí s autoimunitní roztroušenou sklerózou, by mohl časem vést k novým typům léčby.
Roztroušená skleróza je autoimunitní choroba, při které zmatený imunitní systém napadá centrální nervový systém, tedy mozek a míchu. V důsledku toho dochází k rozpadu myelinových pochev, což vede k celé řadě neurologických symptomů a často k invaliditě. Povaze a především vzniku roztroušené sklerózy ještě stále uspokojivě nerozumíme.
Dřívější studie spojily roztroušenou sklerózu se střevním mikrobiomem. Konkrétní mechanismy toho, jak by bakterie ve střevech mohly ovlivňovat roztroušenou sklerózu, ale zatím zůstávají nejasné. Odborníci německé Mnichovské univerzity zkoumali vztah mezi bakteriemi a roztroušenou sklerózou s využitím 81 párů jednovaječných dvojčat, z nichž vždy jedno mělo roztroušenou sklerózu, zatímco druhé bylo zdravé.
Hlavní podezřelí ve střevním mikrobiomu
Anneli Petersová a její kolegové nejprve vytipovali 51 různých bakterií, jejichž zastoupení se lišilo mezi dvojčaty v rámci párů. Poté těmito bakteriemi nakazili geneticky upravené myši, které jsou náchylné k roztroušené skleróze a sledovali, co se bude dít. Nakonec dospěli ke dvěma bakteriím, jejichž přítomnost zřejmě podstatně zvyšuje pravděpodobnost rozvoje roztroušené sklerózy. Výsledky pozoruhodného výzkumu uveřejnil vědecký časopis PNAS.
Dotyčnými dvěma hlavními podezřelými byly bakterie Eisenbergiella tayi a bakterie řazená do dnes již neplatného rodu Lachnoclostridium. Shodou okolností obě tyto bakterie náležejí do čeledi Lachnospiraceae z příbuzenstva klostridií.
Výzkum role bakterií v rozvoje roztroušené sklerózy je stále v počátcích. Identifikace bakterií z čeledi Lachnospiraceae jako podezřelých ale představuje slibný pokrok, který by časem mohl vést k vývoji nových typů léčby. Zásahy do mikrobiomu by například mohly snížit riziko, že se u dotyčného člověka objeví roztroušená skleróza.
