Probiotika s geneticky vylepšenými bakteriemi by mohla léčit roztroušenou sklerózu

Autoimunitní reakce v mozku jsou zásadním prvkem řady vážných neurodegenerativních onemocnění, jako je například roztroušená skleróza. Imunitní systém pacienta útočí na jeho vlastní nervové buňky a tkáně. Zasahovat v mozku je přitom z řady důvodů komplikované a vědci se proto snaží přijít na méně invazivní postupy, jak tyto potenciálně nebezpečné autoimunitní reakce kontrolovat.

Francisco Quintana z fakultní nemocnice Brigham and Women's Hospital amerického Harvardu a jeho kolegové vyvíjejí postup, kterým je možné tlumit autoimunitní problémy v mozku a zároveň (v porovnání s tradičními způsoby léčby) přináší jen minimum nežádoucích vedlejších účinků. Jejich výzkum zveřejnil prestižní časopis Nature.

Jak přibrzdit imunitu?

Badatelé zkoumali dendritické buňky – speciální typ bílých krvinek, které hrají velmi významnou roli v koordinaci imunitního systému a spojení mezi přirozenou a adaptivní imunitou. Právě dendritické buňky vyhledávají antigeny, tedy stopy škodlivých patogenů či látek, proti nimž zasahuje imunitní systém – a navádějí proti nim ostatní složky imunity. Jejich funkci ale ještě plně nechápeme.

Problém je, když jsou dendritické buňky příliš „horlivé“ a směrují imunitu i na zdravé buňky. Quintana a spol. objevili u dendritických buněk biochemickou dráhu, která tlumí jejich aktivitu a tím vlastně funguje jako „brzda“ imunitního systému. Lidé s autoimunitními potížemi zřejmě mají problémy s touto „brzdou“ a jejich imunitní systém se tak chová „nepředvídatelně“.

Vědci také zjistili, že tuto „brzdu“ dendritických buněk je možné spustit laktátem, relativně jednoduchou organickou látkou, která se podílí na řadě procesů v těle. Následně geneticky upravili probiotické bakterie tak, aby ve střevech produkovaly laktát. Tyto geneticky vylepšené bakterie vyzkoušeli na myších s modelem roztroušené sklerózy a potvrdili, že léčba účinně snižuje autoimunitní projevy v mozku.

TIP: Průlom v léčbě lupusu: U pěti pacientů zabrala experimentální imunoterapie

Zatím je samozřejmě otázkou, zda tento postup bude fungovat i u lidských pacientů. Autoři studie jsou ale optimističtí, mimo jiné i proto, že použili probiotické bakterie, které již dříve byly úspěšně testovány na lidech. V současnosti již vědci pracují na úpravách léčby pro další typy autoimunitních onemocnění na jiných místech v těle, jako jsou chronické střevní záněty včetně například obávané Crohnovy choroby.