Studie odhalila astronomické zemědělské ztráty kvůli přízemnímu ozonu
Zatímco ozon v atmosféře nás chrání před nebezpečným ultrafialovým zářením, přízemní ozon způsobuje zejména v Asii astronomické škody v zemědělství. Ukázala to nová studie vědců Tokijské univerzity
Ozon, který tvoří tříatomové molekuly kyslíku O₃, většinou známe jako ochránce zemského povrchu před nebezpečným středněvlnným ultrafialovým zářením (UVB), které je zhoubné pro živé organismy. Ve stratosféře, ve výšce 25 – 35 kilometrů nad zemí se nachází slavná ozonová vrstva, která obsahuje velké množství ozonu.
Mizející miliardy
Jak je stratosférický ozon pro pozemský život prospěšný, troposférický – tedy přízemní ozon, je jeho opakem. Vzniká díky složitým chemickým reakcím, z látek, které ve velké míře pocházejí z lidských aktivit, především za horkých dní, v městských či průmyslových oblastech nebo při požárech. Svou přítomností ohrožuje vše živé, včetně pěstovaných plodin. Nepříznivě ovlivňuje fotosyntézu a růst rostlin.
Japonský badatel Kazuhiko Kobayashi z Tokijské univerzity a jeho kolegové zpracovali data o znečištění ovzduší vybraných asijských zemí a uskutečnili terénní experimenty, jimiž zjišťovali dopad ozonového znečištění na pěstované plodiny. Ukázalo se, že ozon škodí úrodě na polích víc, než se předpokládalo.
Z výsledků tokijské studie vyplynulo, že setrvale vysoká hladina přízemního ozonu stojí Čínu, Japonsko a Jižní Koreu každým rokem astronomických 63 miliard dolarů (v přepočtu asi 1,352 miliard korun). Jde o škodu kvůli ztrátám na úrodě, především rýže, pšenice a kukuřice.
Tikající hrozba
Badatelé odhadují, že troposférický ozon má na svědomí ztrátu až 33 % čínské úrody pšenice. V Jižní Koreji vědci odhadují ztráty ve výši 28 % a v Japonsku 16 %. Alarmující čísla ukázala studie také v případě rýže – negativně je podle nich ovlivněno až 23 % úrody čínské rýže, 11 % té korejské a okolo 5 % japonské. Negativní dopady ozonu (i když v menší míře) vědci zaznamenali také v případě kukuřice.
TIP: Nenápadný vrah: Znečištěné ovzduší usmrtí ročně až 4,5 milionu lidí
Podle Kobayashiho představuje povrchový ozon pro region „hrozbu potravinové bezpečnosti“ a inspirací pro asijský region by podle něj mohla být Evropa a Severní Amerika, kde jsou dopady troposférického ozonu na produkci plodin výrazně nižší.
