Poválečný přídělový systém v ČSR: Proč Stalin bránil pomoci ze Západu?
Potravinové lístky a zboží na příděl si spojujeme především s obdobím Protektorátu. Když ale v roce 1945 skončila druhá světová válka, neznamenalo to, že by s ní automaticky vzal za své i přídělový systém.
Ti, co měli štěstí, si mohli alespoň trochu spravit chuť díky OSN a Správě spojených národů pro první obnovu a provoz (někdy se také používá označení Správa spojených národů pro hospodářskou pomoc a obnovu, daleko známější je však pod svou anglickou zkratkou UNRRA), která poslala do Československa do roku 1947 skoro neuvěřitelných 800 tisíc tun potravin. V jejich krabičkách jen málokdy chyběly i proslavené žvýkačky či pravá káva, kterou si strávníci navyklí na meltu nemohli vynachválit. UNRRA nezapomínala ale ani na léky či textil, jehož se rovněž příliš nedostávalo.
Neoblomný Stalin
Ze západu mohla do Československa doputovat i další pomoc. Americký prezident Harry Truman totiž vzal vážně varování velvyslance v Moskvě George G. Kennana a rozhodl se politicky bojovat za svou doktrínu spočívající v zadržování komunismu. Ohroženým zemím mohl alespoň ekonomicky vyjít vstříc Plán evropské obnovy (daleko známější pod přízviskem Marshallův plán), díky němuž dostaly evropské státy asi 13 miliard amerických dolarů.
Československé poválečné potravinové lístky. (foto: Wikimedia Commons, Jarba, CC0)
I Československo se mohlo podílet na této hospodářské pomoci, a skutečně vláda přijala pozvání na konferenci do Paříže, kde měla ČSR přistoupit k Marshallovu plánu. Tomu však zabránil Stalin, který dokázal svou vůli vnutit i tuzemským komunistům, kteří už drželi pevně v rukou příslušné politické funkce a k americkému plánu se v červenci 1947 postavili zády. Stalin totiž jasně naznačil, že případná účast Československa na konferenci by vážně narušila vztahy mezi ČSR a SSSR.
TIP: Přídělový systém a kolonizace pohraničí: Jak vypadal „normální život“ po válce
Přídělový systém vydržel sice až do konce května roku 1953 (kdy už stál v čele státu po březnové smrti Klementa Gottwalda nový prezident Antonín Zápotocký), ale od začátku roku 1949 bylo možné nakupovat i mimo něj. Jen málo kdo si to ale mohl dovolit. Potraviny i zboží byly i kvůli problémům se zásobováním a nespravedlivé komunistické sociální politice velmi drahé.
