Mají i jiné obří planety stejně trvanlivé skvrny jako Jupiter?
Kromě Jupitera se velké atmosférické bouře objevují také u dalších plynných obrů. Jak jsou na tom se svou životností?
Velká rudá skvrna alias Great Red Spot v oblačné atmosféře Jupitera nepochybně dominuje. Zmínky o ní existují už déle než čtyři staletí, a přestože se její rozměry v čase mění, podle všeho je nebývale stabilní. U ostatních plynných obrů se skvrny – tedy velké bouře či atmosférické útvary – objevují, nicméně nejsou tak „trvanlivé“.
Na Saturnu se atmosférické útvary a bouře tu a tam vyskytují, bývají však většinou dočasné. Například Velká bílá skvrna neboli Great White Spot se objevuje každých 20–30 let a přetrvá několik měsíců, načež zmizí. Atmosféra Uranu je obecně na výraznější formace velmi chudá, a ačkoliv se v ní také podařilo některé oblačné struktury pozorovat, jejich životnost nepřekročila několik měsíců.
Překvapivě stabilní bouře naopak nalezneme na Neptunu. Tzv. Velkou tmavou skvrnu čili Great Dark Spot poprvé odhalil Voyager 2 v roce 1989. Podobala se Velké rudé skvrně na Jupiteru, ale když planetu v roce 1994 fotografoval Hubbleův dalekohled, byla už pryč. V následujících letech se na ledovém obrovi povedlo pozorovat hned několik tmavých vírů, jejich životnost ovšem obvykle nepřesáhla několik měsíců. Jupiterova Velká rudá skvrna tak představuje bezkonkurenčně nejdéle existující oblačný vír ve Sluneční soustavě.
