První silný důkaz mimozemského života? „Živé molekuly“ na exoplanetě K2-18b
Astronomové z Cambridgeské univerzity zaznamenali možná nejpřesvědčivější náznak existence života mimo Zemi. Pomocí dalekohledu Jamese Webba objevili v atmosféře vzdálené exoplanety chemické sloučeniny, které jsou na Zemi produkovány pouze živými organismy.
Planeta K2-18b, která je dvaapůlkrát větší než Země, obíhá malou červenou hvězdu ve vzdálenosti 124 světelných let. Zdejší atmosféra podle vědců vykazuje přítomnost dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) — plynů, které jsou na Zemi výhradně výsledkem činnosti mořského fytoplanktonu a bakterií.
Zvláštní molekuly na zvláštní planetě
Jde už o druhý případ, kdy dalekohled Jamese Webba (JWST) na této planetě detekoval chemikálie spojené s životem, čerstvý nález je ale robustnější. Podle hlavního výzkumníka, profesora Nikku Madhusudhana, je množství těchto molekul v atmosféře planety tisíckrát vyšší než na Zemi — což by, pokud jsou skutečně biologického původu, mohlo znamenat, že planeta doslova překypuje životem.
I přes nadějné signály zůstávají vědci obezřetní. Aktuální měření mají statistickou jistotu 99,7 %. Aby ale mohli hovořit o skutečném vědeckém objevu, potřebují úroveň jistoty 99,99999 %. Cambridgeský tým věří, že této úrovně by mohl dosáhnout během jednoho až dvou let. Výzkumníci také zkoumají, zda by DMS a DMDS mohly vznikat i jinými než biologickými procesy — například geologickými nebo atmosférickými jevy.
Nad složením planety panuje mezi odborníky živá debata. Některé modely naznačují, že se na planetě nachází rozsáhlý oceán kapalné vody, jiní tvrdí, že by mohlo jít i o oceán roztavené horniny — což by možnost života výrazně snižovalo. Podle další hypotézy by K2-18b mohla být „mini“ plynným obrem bez pevného povrchu. To je ale v rozporu s některými daty z JWST.
Navzdory těmto nejasnostem jde o jednu z nejslibnějších stop, které jsme zatím ve vesmíru našli. Přesto, jak varuje například astrofyzik Chris Lintott, je důležité zachovat chladnou hlavu: „Už jsme zažili mnoho 'přelomových momentů'. Tento objev je spíš součástí dlouhého procesu poznávání vesmíru.“
