Křídový prapták Cratonavis zhui nosil plazí hlavu na ptačím těle

Ptáci vznikli později než savci. Jejich první fosilie, třeba důvěrně známý Archaeopteryx, pocházejí z jury (období před 200–145 miliony let). Původ ptáků je nutné hledat s největší pravděpodobností mezi masožravými dinosaury ze skupiny Theropoda, přesněji mezi takzvanými maniraptory. K těm patří mimo jiné i známý Velociraptor. Paleontologové se však stále snaží pochopit, jak k této fantastické evoluční události došlo.

Tým paleontologů Čínské akademie věd nedávno ve studii publikované časopisem Nature Ecology and Evolution popsal nově objeveného fosilního ptáka z doby před zhruba 120 miliony let, tedy z období spodní křídy, který žil na území dnešní Číny. Byl pojmenován Cratonavis zhui a na evolučním stromu ptáků se nachází mezi slavným archeopteryxem a modernějšími typy ptáků ze skupiny Ornithothoraces.

Evoluční mozaika

Kratonavis je excelentním příkladem toho, jak funguje evoluce během vývoje od vzniku vyhraněné skupiny organismů k jejím moderním zástupcům. Odborníkům v minulosti nebylo moc jasné, jak se mohli vyvinout například kvetoucí rostliny, motýli, savci nebo právě ptáci, když zástupci těchto skupin mají celou řadu znaků, jimiž se liší od všech ostatních organismů. Je obtížné si představit, že by se všechny tyto znaky zároveň postupně měnily.

Časem se ukázalo, že evoluce obvykle postupuje cestou „mozaikových“ organismů, které představují mix primitivních znaků, sdílených s jejich předchůdci, a znaků nových. Přesně takový je i kratonavis. Jeho tělo je téměř celé moderní, jako u dnešních ptáků. Ptačí tělo ale zdobila relativně primitivní „plazí“ hlava.

TIP: Úžasně zachovalé embryo oviraptora potvrzuje dinosauří původ ptáků

Lebka kratonavise je totiž morfologicky téměř stejná jako třeba u tyranosaura a dalších teropodních dinosaurů. Kromě toho má kratonavis i unikátní znaky, kterými se liší od všech ostatních ptáků, včetně těch fosilních. Jde především o překvapivě dlouhé lopatky a první kosti nártové.