Ježíšek kontra Děda Mráz: Lítý politický souboj! (1.)
Jsou Vánoce a děti už začínají vyhlížet Ježíška. Ne vždycky a ne všude však naděluje Jezulátko. Byly dokonce doby, kdy Ježíšek musel o Štědrý večer tvrdě bojovat!
Myslíte si, že dětem naděloval vždycky Ježíšek? Ani náhodou! Kdo by to po takovém mrněti mohl chtít? Před Ježíškem nosil dárky svatý Mikuláš. Němečtí reformisté jej však zavrhli a místo něj začali prosazovat Jezulátko. Dárkům, které přinášelo v noci z 24. na 25. prosince, se podle něj říkalo Christkind (Ježíšek).
Dvojí dárky!
V první polovině 16. století to v Německu vřelo. Zakladatel protestantismu Martin Luther zavrhoval vše, co souviselo s „papežskou církví“, a právě Mikuláš byl jeden z jejích oblíbených světců. A protože byl Martin Luther důsledný,změny prosazoval i ve své rodině. Odmítal tak dávat dětem dárky na svátek svatého Mikuláše, tedy 6. prosince. Musely vydržet až do Štědrého dne! Děti však pro jeho reformní cítění neměly pochopení. Nerozuměly, proč jejich kamarádi dárky dostávat mohou a oni musejí čekat skoro tři týdny! Zoufalství Lutherových potomků vyřešila jejich matka. Traduje se, že dávala dětem dárky jak na Mikuláše, tak na Štědrý den.
Zvyk obdarovávat blízké v předvečer svátku Narození páně se poměrně rychle ujal v celé Evropě. Ne všude však naděloval Ježíšek. Mikuláš si svou úlohu leckde udržel, i když pod jiným jménem. Ve Velké Británii to byl Santa Claus, v Nizozemí Sinter Klaas. Funkce si pak rozdělili na německém území. Na jihu dárky nosil Ježíšek, na severu Weihnachtsmann neboli Vánoční muž. V Čechách se Ježíšek prosadil až v 19. století!
Ježíškovi vstup zakázán
Na černé listině se Ježíšek ocitl v padesátých letech 20. století. Komunistický režim se snažil zlikvidovat vše, co nějak souviselo s náboženstvím. Jezulátko jakožto dětská verze Ježíše Krista tak nutně muselo být postaveno mimo službu. Děti se proto ve školách dozvěděly, že na Ježíška může věřit jen hlupák. Dárky přece kupují rodiče v obchodech. Jenže co zbude z Vánoc bez křesťanské tradice? Komunistický režim rychle zavedl tradici novou. A nemusel ji ani dlouho hledat. Na 21. prosince totiž připadal oficiální den Stalinových narozenin. Mohutné oslavy přesahovaly i do období vánočních svátků a křesťanský duch Vánoc tak převálcovala komunistická konkurence.
Největší oslava proběhla v roce 1949, na který připadaly Stalinovy sedmdesátiny. Vánoční tematika jako by z tehdejších oficiálních médií zmizela. Místo vánoční výzdoby shlížela z výloh Stalinova kníratá tvář orámovaná hesly typu „Sláva Stalinovi, osvoboditeli všech národů“.Stalinovi byly věnovány výstavky, besedy, přednášky, schůze i brigády. Do oslav se zapojily školy i mateřské školky. Zdravici pro Stalina podepsalo v českých zemích téměř devět milionů lidí! A soudruh Stalin dostával samozřejmě i dary. Byli mezi nimi dva kladrubští hřebci či letadlo. Běžní pracující pak podarovali Stalina přesčasy neboli „mimořádnými stalinskými směnami“. V den Stalinových narozenin byly na Letné položeny základní kameny Stalinova pomníku a v Průmyslovém paláci se konalo „slavnostní shromáždění pražského lidu“.
Nutno podotknout, že většina pracujících oslavovala narozeniny sovětského diktátora zcela upřímně. O stalinských čistkách neměla ani zdání, zato v živé paměti zůstávaly hrůzy 2. světové války a Stalin-osvoboditel byl uctíván jako ten, který zachránil svět před Hitlerem.
