Pomoc přírody: Velkou čínskou zeď drží pohromadě „živý cement“
Monumentální Velká čínská zeď odolává stovky let nepřízni počasí i přívalu turistů. Čínští vědci nyní zjistili, že jí v tomto směru vydatně pomáhají společenstva organismů.
Velká čínská zeď dnes figuruje na seznamu nejvýznamnějších památek světa a ročně na ni vystoupí miliony turistů. Evropané ji přitom pro západní svět objevili až koncem 18. století. Počátky této monumentální stavby, jejíž celková délka činí přes 21 tisíc kilometrů, spadají do období kolem roku 200 před naším letopočtem. V podobě, v jaké ji známe dnes, ale vznikla až za vlády dynastie Ming mezi roky 1473 až 1620.
Počasí a lidské aktivity si na čínském stavitelském zázraku vybírají svou daň a za posledních 500 let „zmizelo“ zhruba 30 % původní zdi. Většina mohutné struktury ale stále odolává. Mezinárodní výzkumný tým nedávno zjistil, že Velká čínská zeď má pozoruhodného spojence – biologické krusty.
Živý cement
Jako biologické krusty odborníci označují společenstva organismů, která obývají svrchní vrstvu substrátu, často v extrémních podmínkách. Obvykle je tvoří sinice, řasy, mechy, lišejníky, houby a další organismy, žijící na částicích půdy. Pokud jde o Velkou čínskou zeď, její stavitelé při stavbě používali udusanou zeminu, která teď slouží pro biologické krusty jako substrát.
Bo Xiao z Čínské akademie věd a jeho kolegové odebrali vzorky z osmi různých částí Velké čínské zdi a biologické krusty identifikovali v 67 % vzorků. Následně prozkoumali mechanické vlastnosti a stabilitu zeminy s biologickými krustami a porovnali je s vzorky prosté udusané zeminy. Výsledky analýz přesvědčivě ukazují, že biologické krusty fungují jako „živý cement“ a podstatně zlepšují mechanické vlastnosti materiálu. Závěry svého výzkumu vědci minulý týden zveřejnili v recenzovaném multidisciplinárním časopisu Science Advances.
Díky biologickým krustám je materiál Velké čínské zdi mnohem méně náchylný vůči erozi a působení vody i solí a současně je mechanicky pevnější i odolnější. Vlastnosti biologických krust se přitom do jisté míry liší podle toho, jaké organismy v nich převládají. Zároveň platí, že biologické krusty nejsou všemocné. Například letos v září v čínské provincii Šan-si poškodili stavební dělníci část Velké čínské zdi takovým způsobem, že ji není možné uvést do původního stavu.
Budování mingského zázraku
Hlavním materiálem mingských zdí se mimo kámen staly cihly. V porovnání s těmi dnešními byly čtyřikrát větší a podstatně pevnější. Vypalovaly se ve speciálních pecích při teplotě až 1 150 °C, a to po dobu sedmi dnů. Snesly proto i podstatně větší zatížení, srovnatelné s dnešním železobetonem. Na některých místech se jako základů pro stavby zdí využívalo sopečné podloží, jinde se budovaly základy z velkých a do sebe těsně zapadajících žulových bloků.
