Objev v poušti Gobi: Dvouprstý dinosaurus přepisuje učebnice paleontologie
V roce 2012 byla na jihovýchodě Mongolska objevena fosilie terizinosaurida, který je zvláštní i na poměry této výjimečné skupiny teropodních dinosaurů.
Terizinosauridi, čili „ještěři s kosou“ byli zvláštní, zřejmě býložraví nebo všežraví teropodní dinosauři ze svrchní křídy, jejichž fosilie se nacházejí hlavně v oblasti superkontinentu Laurasie, v dnešní východní Asii a Severní Americe. Měli zvláštně stavěné tělo a velmi nápadné, někdy až půlmetrové drápy na předních končetinách, obvykle na třech prstech každé z nich.
V roce 2012 byla v poušti Gobi na jihovýchodě Mongolska při stavbě vodovodního potrubí objevena fosilie doposud neznámého terizinosaurida. Odborníky zaujala především tím, že má na předních končetinách vždy jen dva prsty s mohutnými drápy. Mezinárodní tým paleontologů tohoto terizinosaurida popsal v odborném časopise iScience jako duonychus tsogtbaatari.
Dinosaurus se dvěma drápy
„Terizinosauridi jsou už tak jedni z nejzvláštnnějších dinosaurů, ale duonychus tsogtbaatari to posouvá na novou úroveň,“ líčí vedoucí výzkumu paleontolog Yoshitsugu Kobayashi z japonské Univerzity Hokkaidó. „Nově popsaný terizinosaurid se vymyká především dvěma prsty s drápy namísto běžných tří. Skvělé je, že nalezená fosilie, byť není kompletní, je velmi zachovalá.“
U nalezené fosilie se výtečně zachovaly přední části předních končetin se všemi prsty a zápěstními kůstkami. Vědcům není úplně jasné, k čemu drápy terizinosauridům vlastně sloužily. Možností je celá řada, od přidržování vegetace při krmení až po obranu nebo dvoření se sexuálním partnerům.
Paleontologové jsou objevem zvláštního dinosaura, který žil asi před 95 až 90 miliony let, nadšeni. Nejen, že odhaluje překvapivě velkou diverzitu terizinosauridů, ale duonychus tsogtbaatari rovněž představuje pátý případ, kdy skupina teropodních dinosaurů během evoluce ztratila třetí prst.
