Hlavně nejezte lokusty: Středověcí překladatelé Bible to vůbec neměli lehké!
Středověkým překladatelům dokázala nadělat pěkných pár vrásek i zdánlivě obyčejná slova, jako například kobylka. Co je zrovna na tomto termínu tak složitého? A proč měl zcela mimořádný význam?
Kobylky se v Bibli objevují na celé řadě míst. Jsou jednou z egyptských ran, figurují v Apokalypse a najdeme je i v řadě básnických příměrů. Pravdou však je, že Kniha knih hovoří o kobylkách i tehdy, když se zjevně jednalo o býložravá sarančata. Naši předkové totiž tyto dva druhy příliš nerozlišovali.
Překladatelská skrčka
Své místo má daný rovnokřídlý hmyz i v příběhu Jana Křtitele, o kterém dnešní ekumenický překlad píše: „Jan měl na sobě šat z velbloudí srsti, (...) a potravou mu byly kobylky (…)“ [Mt 3,4] a „Jan byl oděn velbloudí srstí,(...) a jedl kobylky (…)“ [Mk 1,6].
Právě zde však nastává problém. Podle Třetí knihy Mojžíšovy je totiž tento hmyz ve výčtu nečistých zvířat, jejichž konzumace byla přísně zakázána. Před nešťastnými překladateli tak v minulosti stála otázka, jak se z této prekérní situace dostat. Každá z překladatelských skupin se s tím vyrovnala po svém.
V Drážďanské bibli (1360) proto najdeme vazbu: „pokrm jeho bieše ščěvík“, tedy „jeho pokrmem byly byliny“. Latinské slůvko locusta bylo totiž zcela obvyklým označením pro kobylku, překladatel se však raději chopil rovněž přípustného významu „rostlina“. Stejně si pak s problematickým slůvkem poradili i v Bibli litoměřické (1409–1414) a Padeřovské (1435).
Neznámé ovoce
Skutečný mistrovský kousek však dokázali překladatelé Bible olomoucké (1417). Zde totiž najdeme, že Jan Křtitel jedl „ovoce, jemužto dějí lokusta“. Žádný podobný plod však neexistuje, jedná se o pomocný „tentonoc“ na úrovni Neználkova slavného slunce–žblunce.
Kobylky Janu Křtiteli poprvé přisoudila až Bible pražská vydaná roku 1488. Historik Josef Macek v tomto kontextu předpokládá, že k danému posunu mohlo dojít v souvislosti s ničivým vpádem těchto rovnokřídlých tvorů do Českého království, ke kterému došlo roku 1475, a jež tudíž měli překladatelé v živé paměti. Mohlo by se zdát, že význam jediného termínu nemůže být tak závažným problémem. Nemluvíme však o ničem menším, než o samotné Knize knih. A zde mohla i malá kobylka způsobit potíže vskutku biblických rozměrů.
