Webbův dalekohled zjistil, že gejzíry na Enceladu jsou mnohem větší
Výtrysky z podpovrchového oceánu na Saturnově měsíci Enceladu jsou opět v centru pozornosti odborníků
Vesmírný dalekohled Jamese Webba je od Saturnova měsíce Enceladu mnohonásobně dál, než svého času americká meziplanetární sonda Cassini. Přesto ale objevuje věci, které při své misi sonda Cassini u tohoto nevelkého, leč fascinujícího měsíce přehlédla. Vědci teď díky Webbovu teleskopu zjistili, že gejzíry na Enceladu jsou podstatně větší, než jsme až doposud mysleli.
Když sonda Cassini v roce 2005 objevila gejzíry na jižním pólu Enceladu, dotyčný měsíc to vystřelilo vzhůru v žebříčku zájmu vědců. Existence gejzírů totiž naznačuje, že Enceladus má podpovrchový oceán. Obsah tohoto oceánu se gejzíry dostává do okolního vesmíru a některé částice následně končí jako součást Saturnova prstence E.
Pozorování Enceladu
Během přípravy mise Cassini nebyly gejzíry na Enceladu známé. Sonda proto nebyla vybavená pro odběr vzorků z materiálu vyvrženého gejzíry. I tak ale byla schopná zjistit řadu zajímavých detailů, včetně toho, že zřejmě obsahují materiál z vrstev pod oceánem. Cassini bohužel prolétala příliš blízko výtryskům, a jak se teď ukázalo, nezachytila je v celé šíři.
Nedávno se do pozorování Enceladu pustil Webbův teleskop. Nebylo to na dlouho. Saturnovu měsíci mohl věnovat pouhých 270 sekund svého drahocenného času. Přesto Webbův teleskop odhalil, že výtrysky gejzírů zasahují mnohem dál, než bylo patrné z údajů sondy Cassini. Ve skutečnosti zasahují do vesmíru mnohem dál, než kolik by odpovídalo poloměru Enceladu (cca 252 km).
Úspěch Webbova teleskopu udělal dojem na odborníky, kteří sestavují budoucí program pozorování. V příštím kole dostane Enceladus šestkrát více času. Výzkumný tým, který vede Sara Faggi z Goddardova kosmického střediska NASA, doufá, že díky snímkům Webbova teleskopu bude možné zjistit kolik vody obsahují výtrysky na Enceladu, jaká je jejich teplota a hlavně jaké je jejich chemické složení.
