Na odvrácené straně Měsíce byly sopky aktivní déle než miliardu let

Dnešní Měsíc sice vypadá poněkud mrtvě, ale vědci už nějakou dobu vědí, že náš souputník byl po dlouhou dobu vulkanicky aktivní. Zároveň ale není snadné zjistit, jak konkrétně dlouho tam sopečná aktivita trvala. Díky vzorkům hornin, které přivezla čínská mise Čchang-e 6, můžeme odvodit, že na odvrácené straně Měsíce sopky běsnily nejméně 1,4 miliard let.

Návratový modul mise Čchang-e 6 je prozatím jediný, který přivezl na Zemi materiál z odvrácené strany Luny. Jde o zhruba dva kilogramy hmoty, pro vědce ale mají nesmírnou cenu. Teď díky nim víme, co se kdysi dávno dělo na té části Měsíce, kterou ze zemského povrchu nikdy nevidíme.

Sopky odvrácené strany

Materiál sesbíraný na odvrácené straně obsahoval i úlomek, jehož stáří je asi 4,2 miliard let. Jde o nejstarší vzorek bazaltu z Měsíce, jehož stáří bylo přesně určeno. Odborníci identifikovali také 107 dalších kousků bazaltu, jehož stáří je naopak „pouhých“ cca 2,8 miliardy let. Výsledky výzkumu vzorků z odvrácené strany Luny v těchto dnech publikovaly vědecké časopisy Science a Nature.

Jde o bazalt, který se vší pravděpodobností pochází z dávné erupce, ke které došlo v oblasti, kterou zkoumala mise Čchang-e 6. Z přivrácené strany Měsíce přitom neznáme žádné stopy vulkanické erupce, která by byla tak „mladá“. Teď je možné očekávat, že se vědci na problematiku vulkanismu Měsíce zaměří podrobněji.

Právě lunární vulkanismus a jeho průběh během historie totiž může poskytnout odpověď na letitou záhadu extrémní odlišnosti mezi přivrácenou a odvrácenou stranou Měsíce. Jak je vidět na první pohled, přivrácenou stranu zdobí rozsáhlé temné bazaltové pláně, zatímco odvrácená strana je pokrytá mnoha krátery. Strany Měsíce se liší i tloušťkou lunární kůry a koncentrací některých prvků, jako je thorium. Detailní vysvětlení stále schází.