V obyvatelné zóně Proximy Centauri vědci objevili kamennou planetu
Doslova „za humny“ Sluneční soustavy objevili vědci planetu jen o málo hmotnější než je Země. Kolem své mateřské hvězdy navíc obíhá v tzv. obyvatelné zóně
O něco dále než čtyři světelné roky od nás (39,9 bilionu kilometrů) se nachází malý červený trpaslík – Proxima Centauri, který je, mimo naše Slunce, tou nejbližší hvězdou k planetě Zemi. Tato nenápadná hvězdička je příliš slabá pro pozorování pouhým okem, malým dalekohledem bychom ji ale na obloze našli v jižním souhvězdí Kentaura, nedaleko mnohem jasnější dvojhvězdy Alfa Centauri. Nejnovější zjištění navíc ukazují, že Proxima Centauri je po Slunci nejen nejbližší hvězdou, ale pravděpodobně je také domovem nejbližší kamenné planety mimo naši Sluneční soustavu.
Kamenná planeta za humny Sluneční soustavy
První náznaky možné přítomnosti planety u Proximy Centauri byly pozorovány již v roce 2013, výsledky ale nebyly dostatečně přesvědčivé. Změnu přinesly až výsledky nových pozorování pomocí spektrografu HARPS a dalších teleskopů rozmístěných po celém světě.
Periodické změny v jasnosti mateřské hvězdy ukazují, že Proximu Centauri ve vzdálenosti asi 7 milionů kilometrů (tedy 20× blíže než obíhá Země kolem Slunce) obíhá planeta minimálně 1,3× hmotnější než Země.
Voda možná ano, život zřejmě ne
Planeta, označovaná jako Proxima b, obíhá ke své hvězdě mnohem blíže, než se ve Sluneční soustavě pohybuje Merkur kolem Slunce. Jelikož je ale Proxima Centauri výrazně slabší než Slunce, znamená to, že planeta obíhá uvnitř takzvané obyvatelné zóny své hvězdy, kde by se odhadovaná teplota na jejím povrchu měla pohybovat v rozmezí, které umožňuje existenci kapalné vody.
Schopnost takového typu planety udržet vodu a umožnit život podobný pozemskému je otázkou víceméně teoretických úvah. Hlavní argumenty proti možné přítomnosti života se opírají o blízkost mateřské hvězdy. Například vzájemné gravitační působení by mohlo způsobit, že planeta bude mít takzvanou vázanou rotaci, kdy jedna stále stejná strana planety je neustále osvětlena, zatímco druhá je v permanentní temnotě.
Atmosféra planety se také může pomalu ztrácet do kosmu a její chemické procesy budou pravděpodobně mnohem složitější díky silnému ultrafialovému a rentgenovému záření (to zvláště platí během první miliardy let existence hvězdy). Žádný z těchto argumentů však nebyl jednoznačně doložen a je nepravděpodobné, že by se tak stalo bez přímého pozorování a zkoumání atmosféry planety.
Pokud se kapalná voda na povrchu opravdu vyskytuje, tak pouze na nejvíce osvětlovaných místech – na hemisféře trvale přivrácené ke hvězdě (v případně vázané rotace) nebo v tropickém pásmu (pokud má planeta rezonanční rotaci 3:2).
I když dráha planetě zajišťuje příznivou teplotu, podmínky na povrchu Proximy b negativně ovlivňuje ultrafialové a rentgenové záření mateřské hvězdy, které je naopak mnohem intenzivnější, než jakému je vystavena Země. Rotační stav planety, silné záření mateřské hvězdy a další vývojové faktory způsobují, že klima na planetě se nejspíše výrazně liší od pozemského, je například nepravděpodobné, že by se zde vyskytovala roční období.
