Umění škodí zdraví: Po návštěvě umělecké galerie můžete skončit i v péči lékařů
Bušení srdce, nevolnost, mdloby, zmatenost, a dokonce halucinace. To vše vás může potkat po návštěvě umělecké galerie. Na vině překvapivě není umělecká kvalita, jako spíš přemíra umění
Bušení srdce, nevolnost, mdloby, zmatenost, a dokonce halucinace – to vše mohou pociťovat lidé trpící tzv. Stendhalovým syndromem, známým též jako „florentský syndrom“ či „hyperkulturémie“. Jedná se o velmi zvláštní dočasnou poruchu a zmíněné stavy při ní u postiženého nastávají po zhlédnutí obvykle většího množství uměleckých děl, jež pro něj mají velký osobní význam.
Onemocnění dostalo název podle francouzského spisovatele Stendhala, který popsal odpovídající zkušenost v roce 1817 při návštěvě Florencie. Důsledky syndromu jsou přitom pro některé osoby natolik závažné, že vyžadují pobyt v nemocnici, a dokonce nasazení antidepresiv. Například nemocnice Santa Maria Nuova ve zmíněné Florencii každoročně přijímá turisty trpícími závratěmi a dezorientací, poté co zhlédli sochu Davida či mistrovská díla v galerii Uffizi. Ačkoliv mnohé případy známe již z 19. století, poprvé syndrom popsala italská psychiatrička Graziella Magheriniová v roce 1979.