Smrt přilétla z daleka: Vědci už vědí, odkud přilétl zabiják dinosaurů
Extrémně přesná analýza izotopů vzácného prvku odhalila, odkud přilétla planetka, která před 66 miliony lety vyhubila dinosaury a více než polovinu tehdy žijících druhů.
Před 66 miliony let měla Země velmi špatný den. Z vesmíru přilétla planetka o velikosti hory a dopadla do mělkého moře u dnešní mexické části poloostrova Yucatán. Náraz uvolnil tolik energie jako 100 milionů jaderných bomb a vyryl do zemské kůry přes 200 kilometrů širokou jizvu. Náraz vyvolal monstrózní zemětřesení, obří vlny tsunami a ohnivé inferno. Globální teplota se prudce propadla a potravní řetězce se zhroutily, protože planetu dusily chuchvalce sazí a vypařených hornin, které zastínily Slunce. Více než polovina tehdy žijících druhů – včetně dinosaurů – v důsledku nárazu a následných klimatickým změn vyhynula.
Zatímco mexický kráter zkázy představuje cíl četných výzkumů, samotné těleso, které ho před 66 miliony let vytvořilo, zůstává poněkud v jeho stínu. Ostatně není se čemu divit: dopadající objekt se až na velmi drobné a široce rozptýlené částečky při katastrofické události takřka zcela zanikl. Vědci, kteří se povahou dopadnuvšího objektu zabývali, dlouhou dobu řešili otázku, o jaký typ vesmírného tělesa se mohlo jednat? Byla to kometa? Nebo šlo o zbloudilou planetku? A odkud k nám vlastně přilétla?
Svědectví vyryté do vzácného kovu
Odpovědi na podstatnou část těchto otázek, a i některé další, přináší nová studie zveřejněná v těchto dnech ve vědeckém časopisu Science. Podle Maria Fischer-Göddeho, geochemika z německé univerzity v Kolíně nad Rýnem můžeme takřka s jistotou vyloučit, že by katastrofu způsobil náraz komety. Chicxulubský impaktor byl podle něj nápadně uhlíkatou planetkou. Svá tvrzení vědec opírá o extrémně přesná měření izotopů ruthenia, vzácného prvku z rodiny lehkých platinových kovů.
Fischer-Gödde a jeho kolegové analyzovali celkem sedm izotopů ruthenia pomocí pokročilé techniky zvané multikollektorová hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem. Vzorky vědci odebírali ze tří míst chicxulubského kráteru a pěti dalších kráterů z různých impaktů, k nimž došlo v průběhu uplynulé půl miliardy let. Kromě toho hledali ruthenium i v horninách starých přibližně 3,5 miliardy let.
V první fázi se vědcům podařilo s jistotou vyloučit, že by analyzované vzorky ruthenia mohly pocházet ze Země a na povrch je mohla vynést například vulkanická činnost. Ze studovaných dopadů z posledních půl miliardy let navíc pouze Chicxulub vykazoval zřetelně uhlíkatou směs izotopů ruthenia známých z vnějších oblastí Sluneční soustavy. Zabijákem dinosaurů byla podle vědců uhlíkatá planetka typu C, která k nám doputovala z oblasti rozkládající se až za oběžnou drahou Jupiteru.
Jak velký je Chicxulub?
Ačkoliv se v dostupné literatuře stále objevují údaje o průměru kráteru v rozmezí 150–180 km, pravděpodobná je spíš hodnota o několik desítek kilometrů vyšší. Maximální odhady hovoří dokonce o 300–400 km, jsou však téměř s jistotou přehnané.
Rozloha obří impaktní struktury každopádně dosahovala nejméně 25 500 km², což odpovídá například celé Moravě a Slezsku. Akceptujeme-li pak maximální stále ještě reálný odhad průměru kráteru ve výši 240 km, dostaneme se – za předpokladu jeho téměř perfektního kruhového tvaru – na 45 200 km², čímž by se rovnal třeba Estonsku. Hovoříme přitom jen o samotném kráteru, nicméně zkáza se od místa dopadu šířila do všech stran a řádila na desítkách milionů kilometrů čtverečních tragicky končícího druhohorního světa.
