Rýžové pivo se v Číně popíjelo již před 10 tisíci lety

Rýže dnes představuje jednu z nejvýznamnějších světových plodin, především pokud jde o jižní a východní Asii. Nejstarší historie pěstování rýže a okolnosti zdomácnění této pozoruhodné trávy jsou stále předmětem dohadů. Většina odborníků se ale shodne, že v procesu domestikace rýže sehrála podstatnou roli kultura Šangšan, která se rozvíjela v oblasti dolního toku řeky Jang-c’-ťiang přibližně před 11 000 až 8 400 lety.

Liu Liová z Archeologického centra ve Stanfordu a její kolegové analyzovali mikrofosilie, které byly objeveny na keramických střepech, pocházejících z rané fáze kultury Šangšan. Stáří těchto střepů, pocházejících z nádob, v nichž se připravovalo a servírovalo pití, je zhruba 10 tisíc let.

Neolitické pivo

Badatelé na střepech objevili velké množství rýžového škrobu, zbytky rýžových plev, a také houby. Z toho lze odvodit, že nádoby obsahovaly fermentované nápoje založené na rýži. Výsledky výzkumu historie využívání rýže v těchto dnech uveřejnil vědecký časopis PNAS.

Další analýzy odhalily, že nápoje v nádobách obsahovaly malé množství dalších typů obilnin, a kromě nich také žaludy z dubů a lilie. Na střepech vědci objevili také stopy startovacího činidla zvaného jiuqu (qu), které se dodnes používá při výrobě rýžového piva v některých částech Tchaj-wanu.

Podle autorů studie se tehdy po konci doby ledové oteplilo a zvýšila se vlhkost. Vznikly tak příhodné podmínky pro přirozenou fermentaci. Lidé si nejspíš všimli účinků zkvašených plodin a začali tento proces cíleně napodobovat. Výsledkem těchto pokusů bylo rýžové pivo. 

„Rýžové pivo a podobné nápoje zřejmě hrály zásadní roli v tehdejších obřadech a oslavách,“ vysvětluje Liová. „Je možné, že právě rituální význam rýže podporoval její intenzivní domestikaci, šíření a stále častější  pěstování v neolitické Číně.“ Tím také zřejmě započal přerod tehdejších lovců a sběračů k usedlému zemědělství, který definoval počátek neolitu v této oblasti.