Důsledky tání: Probudí globální oteplování vulkány v Antarktidě?

Na první pohled se to tak možná nevypadá, ale Antarktida je kontinentem plný sopek. Je jich tam více než 130. Většinou jde o neaktivní vulkány ukryté pod ledem. Vědci se ale domnívají, že jsme možná svědky pověstného klidu před bouří. Podle některých by roztátí ledových příkrovů v okolí antarktických sopek mohlo vést jejich probuzení.

Zatím poslední epizoda výrazného oteplení se odehrála po nejmladší době ledové, před zhruba 12 až 7 tisíci let. Během tohoto období, kdy intenzivně tály ledovce, došlo podle dostupných dat ke zvýšení vulkanické aktivity na souši asi 2 až 6krát oproti dlouhodobě běžné míře vulkanické aktivity. Podle odborníků dochází k tomu, že roztáté ledovců sníží tlak směrem dolů na zemský plášť a nahoru se pak dostane víc magmatu.

Tající sopky

Momentálně prožíváme další epizodu oteplování, tentokrát kvůli lidským aktivitám a atmosféře plné skleníkových plynů. Vědci původně měli za to, až Antarktida bude vůči akutním projevům nynějšího oteplování relativně imunní. Ukázalo se ale, že Antarktidu oteplování postihuje víc, než mnohé další části světa, což dokládají i nedávné šokující vlny horka a tání ledu v Antarktidě.

Vědci se domnívají, že důsledkem tání Antarktidy, a také dalších zaledněných míst ve světě, by opět mohlo být podstatné zesílení vulkanické aktivity. Jak zmiňuje Paul Voosen v nedávném komentáři pro vědecký časopis Science, tající ledovce, které tlačí na povrch pod sebou, uvolňují plyny z magmatu, podobně jako když se otevře láhev šampaňského. Unikající plyny pak mohou přispět k masivní erupci.

Pokud by tání ledovců skutečně zesílilo vulkanickou aktivitu v Antarktidě, mohla by to vést k nepříjemné zpětnovazebné smyčce. Silnější vulkanismus vytvoří více popela, který zasype okolní krajinu. Tím dojde k potemnění zemského povrchu a projeví se efekt albeda. Tmavší povrchy totiž záření spíše pohlcují, než aby ho odrážely, a tím se dále ohřívají.