Rozsáhlý výzkum: Záplavy dlouhodobě ohrožují zdraví obyvatel
Povodně neohrožují jen naše domy a majetek, ale také zdraví – a to mnohem déle, než jsme si dosud mysleli. Největší světová studie zaměřená na dlouhodobé zdravotní dopady povodní odhalila, že riziko hospitalizace po podobných přírodních katastrofách dramaticky stoupá. V některých případech až o 61 %.
S postupujícím globálním oteplováním zažíváme stále extrémnější projevy počasí. Týká se to i povodní a s nimi souvisejících záplav, k nimž teď na řadě míst dochází stále častěji. Záplavy přitom nepředstavují „pouze“ ohrožení majetku. Kromě bezprostředního ohrožení života, především v důsledku utonutí a úrazů, přestavují i dlouhodobou hrozbou pro lidské zdraví – a to mnohem déle, než jsme si dosud mysleli.
Tým vedený odborníky australské Monashovy univerzity nedávno uskutečnil doposud nejrozsáhlejší výzkum dlouhodobého vlivu záplav na lidské zdraví. Jeho výsledky, které nedávno uveřejnil vědecký časopis Nature Water, jsou alarmující.
Badatelé prostudovali celkem více než 300 milionů zdravotních záznamů u obyvatel 747 komunit z osmi různých zemí, v nichž došlo k záplavám. Jejich výzkum zahrnoval následky záplav v letech 2010 až 2019 v Austrálii, Vietnamu, Brazílii, Kanadě, Chile, Thajsku, Novém Zélandu a na Tchaj-wanu. Ukázalo, že dlouhodobé zdravotní důsledky záplav jsou až nečekaně rozsáhlé.
Dlouhodobá hrozba
Po záplavách dochází k nárůstu hospitalizací s celou řadou typů onemocnění. Lidé jsou častěji přijímáni do nemocnic s kardiovaskulárními chorobami (nárůst o 35 %), nemocemi dýchacích cest (30 %), infekcemi (26 %), chorobami trávicího traktu (30 %), duševními chorobami (11 %), nádory (34 %), nemocemi nervové soustavy (34 %) a chorobami ledvin (40 %). Nejvýrazněji záplavy ovlivnily hospitalizace pacientů s diabetem, které se zvýšily o 61 %.
Jak vědci zjistili, u populace zasažené povodní narůstá riziko hospitalizace takřka okamžitě a k normálu se vrací až po zhruba 210 dnech. Výjimkou jsou choroby dýchacích cest a duševní poruchy, u nichž hospitalizace narůstají postupně. Hospitalizace po záplavách se nejvíce týkají dětí a mládeže do 20 let, a také seniorů starších 60 let. Bezprostředních příčin hospitalizací může být celá řada, od přímého vlivu záplavové vody až po evakuace a zhoršení dostupnosti lékařské péče. Autoři studie varují, že s postupující klimatickou změnou budou povodně častější, ničivější a dlouhodobější. Dnes je ohroženo až 23 % světové populace, a počet zasažených bude dále růst.
Přestože australská studie má svá omezení (například nezahrnuje zranitelné komunity s omezeným přístupem ke zdravotní péči), přináší důležité poznatky, které by měly sloužit politikům, lékařům i veřejnosti. Povodně nejsou podle vědců jen krátkodobou pohromou. Jsou spouštěčem dlouhodobé zdravotní krize, která si žádá pozornost.
