Benzodiazepiny v řekách: Jak léky mění chování lososů i celých ekosystémů
Zbytky léků v našich řekách mění chování ryb a mohou ohrozit rovnováhu celých ekosystémů – nové výzkumy ukazují, že ani lososi nejsou vůči farmaceutickému znečištění imunní.
Vědci bijí na poplach – do řek a moří se dostávají zbytky lidských léků, které zásadně ovlivňují chování vodních živočichů. Nejnovější studie mezinárodního výzkumného týmu vedeného Švédskou univerzitou zemědělských věd odhaluje, jak jeden z běžně předepisovaných léků – klobazam – benzodiazepin používaný při léčbě úzkostí a nespavosti – mění migraci a sociální chování mladých lososů obecných (Salmo salar). Následky mohou být podle vědců závažné nejen pro samotné ryby, ale i pro celý vodní ekosystém.
Lososi na benzodiazepinu
Studie probíhala přímo v terénu – tedy ve volné přírodě, nikoli jen v laboratoři. Vědci sledovali lososy v klíčové fázi jejich života – kdy putují z řek do Baltského moře. Pomocí pomalu se uvolňujících implantátů s léky a sledovacích čipů vědci zjistili, že lososi vystavení klobazamu migrují rychleji než je běžné, překonávají překážky jako vodní elektrárny s nečekanou lehkostí a ignorují přirozené opatrnostní mechanismy, které je chrání před predátory.
Ačkoliv se může zdát, že rychlejší migrace je pozitivní, vědci upozorňují, že jakákoli změna přirozeného chování může mít neblahé dopady – od narušení rozmnožování přes snížení šancí na přežití až po narušení rovnováhy v celém ekosystému.
Laboratorní experimenty navíc ukázaly, že klobazam narušuje přirozené shlukování ryb v hejnech, jež slouží k ochraně a společnému přežívání. Jde o změnu důležitého sociálního chování, která může mít vliv na rozmnožování a soudržnost nejen lososí populace. Vzhledem k tomu, že losos atlantský se dostal na červený seznam ohrožených druhů a v některých oblastech (např. v Maine nebo Velké Británii) je dokonce kriticky ohrožený, je jakékoli oslabení jeho sociální struktury důvodem k obavám. Jsou-li těmito látkami zasaženy celé ekosystémy – tedy více druhů najednou – může docházet k nepředvídatelným interakcím a řetězovým ekologickým dopadům.
„Farmaceutické polutanty se stávají celosvětovým problémem. V řekách už bylo detekováno přes 900 různých léčiv,“ uvádí Marcus Michelangeli z australské Griffithovy univerzity. „Velké obavy vzbuzují psychoaktivní látky, které mohou výrazně ovlivňovat chování živočichů.“
Z řek na talíř
Znečištění vod farmakologickými přípravky navíc nepředstavuje problém pouze pro rybí populace. Přestože studium možných dopadů konzumace kontaminovaných ryb těmito látkami je zatím v plenkách, existují náznaky, podle kterých může mít negativní následky i na lidské zdraví.
Lososi pod vlivem léků tak mohou představovat je pověstnou špičku ledovce. To, co splachujeme do záchodů nebo vylučujeme z našich těl, se nakonec může vracet zpět nejen do řek, ale i na náš vlastní talíř. Podle vědců je proto nejvyšší čas začít brát znečištění farmaky stejně vážně jako znečištění plasty či pesticidy. Vedle větší odpovědnosti farmaceutických firem, které by měly vyvíjet léky, jež se v přírodě snáze rozkládají jsou podle vědců klíčové také modernější čistírny odpadních vod, které dokážou farmaka lépe odstraňovat.
