Přísně tajný americký miniraketoplán X-37B vyrazil již na svou sedmou misi

Americký miniraketoplán X-37B odstartoval na svou v pořadí již sedmou misi. O jeho úkolech a náplni mise se toho ví jen velmi málo. V případě X-37B mlčí i jinak sdílná NASA a Pentagon se omezuje jen na obecné formulace. Co tedy může být náplní mise miniraketoplánu? Jde o vesmírnou zbraň nebo se jedná o vládní špionážní projekt?

10 let ve vesmíru

Během předchozích šesti misí strávily (existují dva identické exempláře a každý z nich letěl třikrát) X-37B ve vesmíru více než 10 let (3 774 dnů, 12 hodin a 19 minut). Jde o úctyhodnou dobu – všech pět raketoplánů Space Shuttle strávilo dohromady během svých 135 letů ve vesmíru jen třetinu této doby. X-37B je pochopitelně zcela jiný stroj, navíc bezpilotní, i tak je ale čas, který tento devět metrů dlouhý miniraketoplán strávil ve vesmíru ohromující.

Podle oficiálního prohlášení Pentagonu má sedmá mise „širokou škálu testovacích a experimentálních cílů“. Tyto testy se mají „týkat provozu opakovaně použitelného kosmického letounu v nových orbitálních režimech, experimentů s technologiemi budoucnosti a přehledu o vesmírném prostoru“.

Špionáž nebo kontrašpionáž?

Z této nekonkrétní a obecné proklamace považují odborníci za nejzajímavější zmínku o monitoringu (či přehledu) vesmírného prostoru. Mohlo by to znamenat, že X-37B cílí na špionážní technologie jiných zemí? Možné to je, ostatně v podobném duchu se na počátku roku vyjádřil v Kongresu šéf amerických vesmírných sil (USSF) generál Chance Saltzman. Podle šéfa USSF jsou americké vesmírné systémy „ohrožovány rostoucím počtem protisatelitních zařízení a stále sofistikovanějšími systémy, jejichž cílem je útočit na americká vesmírná zařízení“.

Jisté je, alespoň podle Briana Weedena z neziskové organizace Secure World Foundation (SWF), která se zaměřuje na otázky spojené s udržitelným a bezpečným využíváním vesmíru, že se v případě miniraketoplánu X-37B nejedná o orbitální zbraňový systém určený pro útoky na pozemní cíle. V tomto směru má miniraketoplán podle Weedena „téměř nulovou použitelnost“.

V minulosti Pentagon využil X-37B k testování některých svých nejmodernějších technologií, včetně malého solárního panelu určeného k přeměně sluneční energie na mikrovlny (OTV-6), což je technologie, která by jednoho dne mohla umožnit přenos energie získané ve vesmíru zpět na Zemi. Miniraketoplán také v minulosti posloužil k vypouštění malých satelitů, co bylo jejich cílem ale úřady nezveřejnily.

Zatímco vojenská část mise je tak stále zahalena rouškou tajemství, náplň té vědecké alespoň z části známá je – v rámci experimentu pro NASA má miniraketoplán „vystavovat semena rostlin drsnému radiačnímu prostředí pro dlouhodobé kosmické lety“. Podobné zadání měla i vědecká část mise předchozí.

Čínská odpověď

Tajné vládní programy pochopitelně nejsou výhradní výsadou Američanů. Stroj velmi podobný miniraketoplánu X-37B provozuje také Čína. Jejich verze Šen-lung (někdy též označovaná jako CSSHQ, což je obecná zkratka pro opakovaně použitelné vesmírné plavidlo) má za sebou již několik suborbitálních i orbitálních letů. Ten doposud nejdelší odstartoval v srpnu loňského roku a trval 276 dnů. Plavidlo se během něj pohybovalo po velmi podobné letové dráze jako tehdy probíhající mise OTV-6 amerického X-37B. 

Zatím poslední mise čínské verze miniraketoplánu odstartovala podle dostupných informací letos v polovině prosince. Z žádné z uskutečněných misí ale neexistují fotografie a podobně jako Pentagon, ani čínské úřady nezveřejnily podrobnosti o povaze těchto misí. 

Sedmá mise miniraketoplánu X-37B sebou nese ještě jednu zajímavost – vzhledem k tomu, že je k jeho dopravě do vesmíru poprvé použita raketa Falcon Heavy, odborníci spekulují, že by se tentokrát mohl X-37B pohybovat na vyšší oběžné dráze. Pět dosavadních startů obstaral Atlas V a v jednom případě byl nosičem Falcon 9. Pro samotnou Falcon Heavy šlo v pořadí již o osmý start.