Přemysl Otakar II.: Král ctižádostivý a vzpurný
Původně měl být knězem. Místo toho se Přemysl Otakar II. stal jedním z nejmocnějších mužů střední Evropy
Je 26. srpna 1278. Kousek od vesnice Suché Kruty v dnešním Rakousku se píšou české dějiny. Pětapadesát tisíc mužů už zaplnilo celé údolí. Je horko a oblak prachu se vznáší nad jejich hlavami. Napětí by se dalo krájet. Proti sobě stojí český král Přemysl Otakar II. a římský král Rudolf I. Habsburský. Nelítostný boj, později označovaný jako bitva na Moravském poli, právě začal.
Přemysl Otakar II. se narodil v roce 1233 jako druhorozený syn českého krále Václava I. A tak trůn, jak už to ve středověku chodilo, náležel jeho staršímu bratrovi Vladislavovi. Na Přemysla čekala církevní kariéra. Ale osud tomu chtěl jinak. Vladislav totiž v roce 1247 náhle zemřel a čtrnáctiletý Otakar se stal jediným královským dědicem.
Král Václav se se smrtí syna vyrovnal po svém. S lahví v ruce. Vladařské povinnosti odsunul na druhou kolej. Kdo ví, co by se dělo, kdyby Otakara část vzpurné šlechty neprohlásila mladším králem. Václav nemohl nic dělat. Většina šlechty se postavila za mladého prince, a tak král prchl do německé Míšně.
Otakar se stal jediným vládcem země, vyhráno ale neměl. Bylo potřeba zničit nejvěrnější otcovy stoupence. Tak se vydal na podzim roku 1248 dobýt Most, poslední baštu odporu. Situace se mu ale vymkla z rukou a jeho vojsko bylo poraženo. Václav toho využil, dobyl zpět Pražský hrad a zlobivého mladíka potrestal. Dostal domácí vězení. V královském stylu, měl pro sebe celý hrad Přimdu! Paty nesměl vytáhnout jen několik týdnů. Otec s ním měl velké plány.
V sousedním Rakousku vymřel vládnoucí rod Babenberků. Zůstaly jen dědičky-ženy. Mezi nimi byla i nejstarší sestra posledního Babenberka, ovdovělá Markéta. A tak se v roce 1252 konala velká svatba. Pohledný Otakar ale nadšený nebyl. Vždyť Markéta byla o třicet let starší než on! Těšilo ho jen to, že se České království rozrostlo o bohaté Rakousy a Štýrsko. Následníka trůnu od padesátileté manželky ale očekávat nemohl...
Rozvod a krásná Kunhuta
V roce 1253 zemřel Václav I. a jeho syn Přemysl Otakar II. se stal českým králem, korunovat se ale zatím nedal. Zkomplikovalo by to jeho plány na rozvod. Vzápětí ho začaly zaměstnávat důležitější věci. Uvolnilo se totiž místo na říšském trůně. Jako nejmocnější panovník široko daleko začal bojovat o římskou korunu. Německá šlechta ho ale odmítla. Nechtěla nezávislého a silného krále. Vybrala si v roce 1257 slabého Angličana Richarda z Cornwallu, který byl jen figurkou. Moc měla v rukou šlechta.
Zato na válečném poli se Otakarovi dařilo. Uherský král Béla IV. chtěl získat část Štýrska, a tak se s Přemyslem střetl v roce 1260 v bitvě u Kressenbrunu. Jenže Otakarova těžká jízda soupeře rozdrtila.
Otakar byl dobrý politik. Poznal, na kterou stranu se kdy přidat. Obratným jednáním se mu podařilo zbavit i Markéty. Dokázal, že jsou vzdálení příbuzní a sňatek je tedy neplatný. Všichni věděli, že je to záminka, jenže on si to mohl dovolit. Přemysl se tedy rozvedl a vzápětí se oženil s Bélovou vnučkou Kunhutou. Z nepřátel se tak nakonec stali spojenci. A konečně se mohla konat i odkládaná korunovace!
TIP: Přemyslovy ženy: Ošklivka Markéta musela ustoupit temperamentní Kunhutě
V roce 1272 zvolila německá knížata za římského krále neznámého hraběte Rudolfa I. Habsburského. A Otakara, který doufal, že sám usedne na trůn, ani nepozvali k volbě. Jenže Rudolf nebyl jen další figurka. Navíc se proti Otakarovi v roce 1276 vzbouřila domácí šlechta. Zatímco se schylovalo k bitvě s Rudolfem, plenily tlupy českých pánů krajinu. A tak se musel Přemysl vzdát bez boje a jet domů udělat pořádek. Byla to potupa, nehodlal se s tím smířit. Provokoval tak dlouho, až na něj papež uvalil klatbu a vyloučil ho tak z církve. Tohle mohla vyřešit jen válka...
