Prastaré symboly bohů: Jaký příběh vypráví staroegyptská Narmerova paleta
Možná nejvýznamnější památka pocházející z doby vzniku jednotného staroegyptského státu koncem 4. tisíciletí př. n. l. se nazývá Narmerova paleta. Byla nalezena za nejasných okolností, ale symboly na ní zobrazené si vyložit umíme, protože se používaly další tisíce let
Paleta byla nalezena mezi základy chrámu boha Hora v dávném Nechenu (řecky Hierakonpolis), dnes nazývaném Kóm el-Ahmar (doslova Červený kopec, podle množství střepů keramiky). Jednalo se o jedno z hlavních center egyptského státu v době jeho vzniku kolem 3050 př. n. l., jež leží asi 90 km jižně od Luxoru.
Nejisté okolnosti nálezu
Původní Horův chrám byl opakovaně přestavován, a navíc značně poničen pozdějšími zásahy, takže jeho výzkum byl značně složitý, a přitom z různých důvodů velmi málo dokumentovaný. Dodnes se proto vedou spory o to, kde přesně byla paleta nalezena, zejména zda tvořila součást velkého souboru předmětů z doby kolem roku 3000 př. n. l., který byl asi o 300–400 let později uložen do základů chrámu při jeho přestavbě, nebo naopak s tímto souborem vůbec nesouvisela. Sporné je ostatně i přesné datum jejího objevení, ví se jen to, že k němu došlo někdy v zimě 1897–1898.
Palety podobné té Narmerově sloužily zejména v době vzniku egyptského státu na přelomu 4. a 3. tisíciletí př. n. l. jak k přípravě líčidel a mastí – tak jako rituální předměty ukládané v chrámech různých bohů s cílem získat jejich přízeň. A právě do druhé skupiny patří zřejmě Narmerova paleta, která je příliš velká a rozsáhle zdobená, než aby se dalo předpokládat její používání k prvnímu účelu.
Sjednocení Egypta
Podle všeobecně přijímaného názoru zachycuje paleta ve zjednodušené a idealizované podobě události týkající se sjednocení Horního a Dolního Egypta v 31. století př. n. l. Na jedné straně panovník s hornoegyptskou korunou kuželovitého tvaru symbolicky pobíjí nepřátele, které mu přivádí bůh Hor v podobě sokola. Šest květů vyrůstajících z oválného bazénku (a později v hieroglyfickém písmu označujících číslovku 1 000) pravděpodobně označuje šest tisíc padlých obyvatel v té době převážně ještě bažinatého území Dolního Egypta, tedy delty.
Na druhé (asi rubové) straně se nachází panovník s tradiční dolnoegyptskou korunou doprovázený dvěma hodnostáři a nosiči standart, které zřejmě symbolizovaly jednotlivé dobyté kraje. Vládce přehlíží padlé nepřátele s useknutými hlavami. Níže zobrazená dvojice mytických zvířat s propletenými krky, které tvoří vlastní důlek na roztírání líčidel, snad symbolizuje spojení obou částí země. Zcela dole je vítězný hornoegyptský panovník zobrazen jako býk rozrážející hradby opevněného města.
V horní části je na obou stranách palety uvedeno vládcovo jméno Narmer (možná s významem „Zuřící sumec“), jež doprovází zpodobnění kravských hlav symbolizujících ochrannou bohyni Bat, později spojované spíše s mnohem významnější bohyní Hathor.
Dlouhá tradice vládců
Na Narmerově paletě se objevuje řada symbolických vyjádření, spojovaných s egyptskými panovníky až do zániku staroegyptské civilizace. Je to zřejmě nejstarší památka, kde se zároveň objevují obě tradiční egyptské koruny, tedy hornoegyptská, zvaná Bílá, a dolnoegyptská, zvaná Červená. Zcela v souladu s pozdějším kánonem jsou zobrazeny i jednotlivé postavy, zejména podoby panovníka. Tradiční je i scéna pobíjení zajatých nepřátel, doložená ještě pro římské císaře ve 2. století n. l., a také symbolika panovníka jako mocného býka drtícího vše, co mu stojí v cestě.
