Porcování kořisti: Kdo se obohatil na smrti Albrechta z Valdštejna?
Příběh vzestupu a pádu Albrechta z Valdštejna je všeobecně známý. Co se však s obrovským majetkem generalissima dělo?
Zabírání statků Albrechta z Valdštejna začalo už krátce před událostmi v Chebu, ke kterým došlo 25. února roku 1634. Podmaršálek Arnošt Roland Suys tehdy iniciativně vyslal na Frýdlantské vévodství plukovníka Adolfa hraběte z Puchheimu s pověřením zajistit majetek sesazeného generalissima.
Panovník rozdává dárky
Za necelých 14 dní po vraždě začal vídeňský dvůr z konfiskátů odměňovat císařovy věrné. Celková hodnota zabaveného majetku byla závratná: odpovídala přibližně patnácti milionům zlatých. Z toho obnášelo jmění samotného Valdštejna přes devět milionů, a to ještě bez započítání několikamilionových císařových dluhů vůči samotnému vévodovi, které byly samozřejmě anulovány.
Vražda nejvíce ovlivnila Valdštejnovo nejbližší okolí. V nezáviděníhodné situaci se ocitla především novopečená vdova a v pořadí již druhá manželka Isabela Kateřina z Harrachu. Její nárok na novozámecké panství s Českou Lípou, které již dříve dostala od manžela, byl uznán až v roce 1636. Rovněž jí připadla část movitostí z Jičína a z malostranského Valdštejnského paláce. Samotný objekt ovšem obdržel vzdálený příbuzný Maxmilián z Valdštejna, kterého si Albrecht vyhlédl jako svého dědice a pokračovatele. Maličký syn frýdlantského vévody ale žil jen velmi krátce.
Z malé dcery nekorunovaného českého krále Marie Alžběty se najednou stala dědička zrádce. Z kolosálního jmění jí bylo přiřčeno jen věno ve výši necelých 11 700 zlatých s tím, že po matce později zdědila Nový zámek s Českou Lípou. V roce 1645 se pak šlechtična (proti vůli své matky) provdala za Rudolfa z Kounic.
TIP: Ani po smrti neměl klid: Tři pohřby Albrechta z Valdštejna
Konfiskace v roce 1634 znamenaly definitivní konec Frýdlantského vévodství, které bylo rozděleno mezi strůjce vévodova pádu. Kompletní výčet všech majetkových přesunů by byl velmi dlouhý, protože se na nich vedle protagonistů tehdejšího dění obohatila celá řada dalších, méně exponovaných osob, které ve vyhroceném konfliktu mezi císařským dvorem a generalissimem prokázaly věrnost Ferdinandovi II.
Drobné překvapení
Jako malou zajímavost uveďme, že Walter Deveroux, který Valdštejna probodl partyzánou, se odměny za svůj čin doprošoval po dva roky. Vídeň však byla k jeho požadavkům dlouho hluchá a nakonec mu připadly jen menší statky Trčků z Lípy.
Zajímavé rovněž je, že z celého dění významně neprofitoval Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, který ke generalissimovi choval velmi živelnou zášť. Úplně bez odměny sice neodešel, ale s kořistí jiných dravců se to skutečně nedá srovnávat.
