Pobavit a poučit: Druhá strana slavné Kosmovy kroniky

V domácím prostředí platil Kosmas za vzdělance plně kvalifikovaného k tomu, aby napsal Kroniku Čechů (Chronica Boemorum). Ta se stala zakladatelským dílem, jež stojí na počátku českého dějepisectví a obecně českého historického myšlení.

Informace všeho druhu

Kronika je mnohdy proložena informacemi o úrodě a počasí, na nichž byl středověký člověk závislý. Záznamy k některým létům se blíží krátkým zápisům z klášterů. K pobavení čtenáře jsou jednotlivé pasáže oživeny přímou řečí vtahující do událostí, jež se mnohdy svým tématem až nepříjemně blíží dnešní bulvární produkci. Je otázkou, zda se na účet Velfa, nejistého v důvěrném styku se zkušenější Matyldou, bavila celá Evropa, podobně jako Kosmas v jedné z kapitol druhé knihy. Pasáž nám však zároveň dává vědět, že středověcí kronikáři nebyli jen nezáživní historikové, ale též zdatní spisovatelé.

I Kosmas je učený kronikář, který dává na odiv své vzdělání dobově typickými výpůjčkami z Bible, citací povinných míst z antických autorů, ale rovněž navazováním na starší historickou produkci, jež je umně včleněna do textu kroniky.

Jeho dílo se jednoznačně orientuje na vládnoucí dynastii a oslavuje zemské patrony Václava a Vojtěcha, jimž je vyhrazena zvláštní úcta. Jsou v něm ale také první stopy rozvinutého národního vědomí, jež se vytváří na základě společných světců, dynastie a proti nepřátelským Němcům a Polákům. Jeho nositeli jsou pro Kosmu vždy jen členové vyšší společnosti, kterou ztotožňuje s kmenem Čechů.

Kronika našla řadu pokračovatelů. O její popularitě svědčí i patnáct dochovaných středověkých rukopisů. Kosmovo dílo zůstává dodnes zajímavých čtením. Jeho pozoruhodné, napínavé i poučné příběhy jsou výmluvným svědectvím o době svého autora a o dílně středověkého kronikáře přelomu 11. a 12. století.