Neurologie radikalismu: Extremisté mají odlišnou strukturu mozku
Nová studie ukazuje, že lidé s autoritářskými sklony – bez ohledu na politickou orientaci – mají měřitelné rozdíly ve stavbě mozku, které ovlivňují jejich empatii, impulzivitu i vztah k moci.
Autoritářství – ať už pravicové nebo levicové – může mít společného víc, než bychom možná čekali. Nová vědecká studie ze Španělska poprvé ukazuje, že lidé s autoritářskými sklony mají odlišnou strukturu mozku než ti, jejichž politické postoje směřují spíše ke středu. A co víc – rozdíly mezi pravicovým a levicovým autoritářstvím se projevují i na odlišných místech mozku.
Mozky pod drobnohledem
Výzkumný tým z Univerzity v Zaragoze naskenoval mozky 100 mladých dospělých Španělů ve věku 18 až 30 let. Šlo o zdravé jedince, kteří v minulosti neměli diagnostikovanou žádnou psychickou poruchu. Skupina zahrnovala 63 žen a 37 mužů. Kromě magnetické rezonance účastníci vyplnili i psychologické dotazníky, které měřily míru jejich autoritářství – jak pravicového, tak levicového – a rovněž jejich impulzivitu, úzkostnost a emoční reaktivitu.
Do skupiny pravicových autoritářů vědci zařadili osoby, zastávající konzervativní hodnoty a volající po přísné společenské kontrole. Naopak levicoví autoritáři podle výzkumníků usilují o násilné svržení existujících mocenských struktur a jejich potrestání.
Různé formy autoritářství
Obě skupiny – pravicoví i levicoví autoritáři – se zcela zřetelně lišily od lidí s umírněnějšími, nebo spíše centristickými postoji. Překvapivě se ale obě skupiny od sebe lišily i navzájem.
Pravicoví autoritáři měli podle výzkumu menší objem šedé hmoty v dorzomediální prefrontální kůře, tedy oblasti mozku, která hraje klíčovou roli v sociálním uvažování a schopnosti vnímat perspektivu druhých. Zjednodušeně řečeno – měli méně vyvinutou oblast spojenou s empatií a pochopením ostatních.
Levicoví autoritáři pro změnu vykazovali menší tloušťku mozkové kůry v pravé přední insule, což je oblast spojená s emoční empatií a sebekontrolou. Tato oblast byla v minulosti spojena například s morálním odporem nebo s větší citlivostí u lidí praktikujících meditaci.
Podle vedoucího výzkumu Jesúse Adriána-Ventury z katedry psychologie univerzity v Zaragoze dotazníky dále ukázaly, že obě skupiny autoritářů mají tendenci impulzivně reagovat v emočně negativních situacích – přičemž levicoví autoritáři častěji vykazují zvýšenou úzkostnost.
Unikátní pohled na extrémismus
Význam studie spočívá mimo jiné v tom, že jako jedna z prvních rozlišuje mezi pravicovým a levicovým autoritářstvím na neurologické úrovni. Ačkoli jde zatím o malý vzorek a výzkum bude jistě nutné dále ověřit, výsledky přinášejí cenný vhled do toho, jak mozek souvisí s radikalismem – a jak rozdílné neurologické cesty mohou vést ke stejně extrémním postojům. V době, kdy autoritářské tendence získávají v mnoha částech světa stále větší prostor, jde o výzkum s potenciálně hlubokými společenskými dopady.
