Fenomén déjà vu: Co říká věda o falešných vzpomínkách?
Záhadný pocit déjà vu, při kterém máme dojem, že prožíváme něco již dříve zažitého, zůstává u zdravých jedinců stále nevysvětleným jevem.
Stav nazývaný francouzsky déjà vu neboli „již viděné“ představuje přechodný pocit, že jsme někdy v minulosti zažili identickou situaci, přestože to není možné. Ukazuje se, že alespoň jednu takovou zkušenost má drtivá většina lidí. Jde o velmi častý jev například u pacientů s epilepsií spánkového laloku a u nemocných je jeho vznik vědcům poměrně jasný. Zatím ovšem přesně nevědí, proč jej zažívají i zcela zdraví jedinci. Klíčovou roli však podle nich hraje hipokampus, zodpovídající za ukládání krátkodobých vzpomínek.
Odborníci z brněnské Masarykovy univerzity například vyšetřením mozku více než stovky dobrovolníků zjistili, že jedinci, u nichž se déjà vu vyskytlo či vyskytuje, mají významně menší hipokampus než lidé bez popsané zkušenosti. Není ovšem zcela jasné, co přesně vede k jeho vyšší citlivosti, podráždění nervových buněk a vyvolání falešné vzpomínky.
Vědci se shodují, že půjde zřejmě o kombinaci genetických předpokladů a vnějších podnětů v podobě stresu, nedostatku spánku či nejrůznějších zánětů a nedokrvení.
