Mýtus jménem Aztékové: Nesprávné pojmenování má své kořeny v Evropě
Přestože je pojem Aztékové v Evropě hojně používaný, v odborné literatuře se s ním již téměř nesetkáme, jelikož je jeho význam nesprávný. Na starém kontinentu se ale natolik zažil, že je těžké od něj ustoupit.
Výraz Aztékové se v Evropě rozšířil na přelomu 18. a 19. století v době objevitelských výprav do Latinské Ameriky, na které se vydal například francouzský biolog Alcide d‘Orbigny nebo americký spisovatel John Lloyd Stephens spolu s anglickým umělcem Frederickem Catherwoodem, inspirováni publikacemi lorda Kinsborougha. Termín zpopularizoval zejména pruský badatel Alexander von Humboldt (1769 až 1859), jehož zámořské cesty dosáhly v Evropě velkého věhlasu a jehož dílo se dochovalo i v tuzemských knihovnách. K rozšíření jména Aztékové v Evropě pak přispěly především práce západních historiků, jako byli Američané William Hickling Prescott a George Clapp Vaillant, které se překládaly do mnoha jazyků.
Totožnost dle města
Jak se tedy Aztékové správně označují? V současném odborném jazyce badatelé nejčastěji používají pojmy Mexikové (španělsky Mexicas) či Tenochkové (Tenochcas). A aby toho nebylo málo, někdy se nazývají také jako Nahuové (Nahuas). Co tyto pojmy vlastně znamenají? Ačkoliv se mnohdy uplatňují jako synonyma, ve skutečnosti mají odlišný význam.
Aztécká říše byla velmi rozsáhlá a zahrnovala obyvatele různých etnik, kteří náleželi k různým kulturním okruhům. Většina obyvatel Mexického údolí, kde leželo srdce aztéckého impéria, příslušela ke kultuře Nahuů, to je mluvčích jazyka nahuatlu (přesněji Nahuatlacah), a označujeme je proto jako Nahuy. Původní obyvatelé Mezoameriky však svoji identitu chápali spíše lokálně než ve vztahu ke svému etniku či kultuře a sami sebe nejčastěji pojmenovávali etnonymy odvozenými z názvu města, ve kterém žili, nebo z názvu jeho mytického zakladatele. Obyvatelé hlavního města aztécké říše Tenochtitlanu sami sebe označovali za Mexiky (v nahuatlu Mexihkah) či Tenochky (Tenochcah).
Ten, kdo pochází z Aztlanu
Výraz Aztékové (v nahuatlu aztecatl) má význam lidu pocházejícího z bájné oblasti Aztlan, odkud podle aztécké mytologie měli lidé doputovat do Mexického údolí, kde později založili hlavní město své říše, a znamená „ten, kdo pochází z Aztlanu“. Podle významného mexického filologa a odborníka na nahuatl Miguela Leóna-Portilly jde o zkrácenou verzi původního názvu Aztatlan, což znamená „místo volavek“.
Termín Aztékové tedy ve skutečnosti označuje mexické obyvatelstvo během dlouhého období putování (a kočovného života) z bájné domoviny v severním Mexiku do Středního Mexika, které trvalo asi 260 let, jak ostatně dokazují díla domorodých kronikářů. K těm patřil Hernando de Alvarado Tezozómoc nebo Domingo Francisco de San Antón Muñón Chimalpahin Cuauhtlehuanitzin, oba žili v 16.–17. století.
Název Mexikové naopak pojmenovává již usedlé, zemědělské obyvatelstvo, které se dle vlastních mýtů mělo v roce 1325 usadit na jednom z ostrovů jezera Texcoco, a v budoucích staletích vytvořilo mocnou, světoznámou říši. Právě z tohoto důvodu většina odborníků v současnosti upřednostňuje etnikum označovat tímto pojmem, jak ukazují názvy výstav i odborných publikací.
Mexický antropolog a historik León-Portilla navíc upozorňuje na skutečnost, že výraz Aztékové odkazuje na původní pány bájné země Aztlan, před nimiž Aztékové utekli, a vlastně tak nazývá jejich porobitele. Obdobně nešťastné je používání pojmu Aztékové, a v tomto případě i Mexikové, pro označení všech obyvatel multietnické aztécké říše, a to už proto, že hlavnímu etniku byla ta další, mnohdy nedobrovolně, podřízena.
