Podvody vlastního mozku: Falešné vzpomínky vznikají bleskovou rychlostí

Lidský mozek je skvělý nástroj. U každého z nás se osvědčil při řešení bezpočtu zapeklitých situací či problémů. To ale zároveň neznamená, že je dokonalý. Má své mouchy. Řada omezení našeho mozku plyne z toho, že si velmi často usnadňuje práci domýšlením, čímž mohou vznikat chyby. Týká se to i falešných vzpomínek.

Obelhaná paměť

Nizozemští odborníci Amsterdamské univerzity nedávno uspořádali sérii experimentů, v nichž 534 dobrovolníkům ukazovali různý počet písmen abecedy, v jejich správné a zrcadlově obrácené orientaci. Následně dobrovolníky požádali, aby si vybavili písmeno z prvního snímku, který viděli. Výzkum zveřejnil vědecký časopis PLoS ONE.

Marte Ottenová a její kolegové zjistili, že lidský mozek vytváří falešné vzpomínky přímo obdivuhodnou rychlostí. Již za pouhou polovinu sekundy vznikla u téměř jedné pětiny lidí falešná vzpomínka na písmeno, které viděli. Po třech sekundách počet dobrovolníků s falešnou vzpomínkou vzrostl na téměř jednu třetinu.

V rámci paměťového experimentu měli dobrovolníci za úkol zapamatovat si sadu 6 nebo 8 písmen. (zdroj: PLoS ONE, Marte Otten, CC BY 4.0)

Podle autorů studie jde především o to, že si náš mozek řadu věcí domýšlí na základě očekávání. V tomto výzkumu šlo o písmena abecedy, které mají lidé naše kulturního okruhu díky školní docházce doslova vryté pod kůží. Když ale výzkumníci ukázali dobrovolníkům zrcadlově obrácená písmena, jejich mozek nezřídka předpokládal, že by měl vidět písmena v „odpovídající formě“.

TIP: Vědci potvrzují: Náš mozek si během spánku přehrává čerstvé vzpomínky

V některých případech si lidé pamatovali „zrcadlové“ písmeno jako „správné“ písmeno (například „Ↄ“ jako „C“) již během milisekund poté, co dotyčné písmeno viděli. Podle badatelů se zdá, že ani krátkodobá paměť zkrátka není zárukou přesné reflexe toho, co zachytí naše smysly. I tento typ paměti bývá utvářen tím, co mozek očekává a nikoliv tím, co skutečně vidí.