Neřestné mince: Nad žetony s erotickými výjevy visí dodnes otazníky
Drobné žetony s erotickými náměty, označované jako spintria, vznikaly především za časů císaře Tiberia v prvních desetiletích našeho letopočtu. Dlouhá léta se věřilo, že jde o zvláštní platidla využívaná v nevěstincích, nad jejich skutečným účelem ale stále visí otazníky…
Mince o průměru mezi 20 a 22 milimetry (tedy velké asi jako dvoukoruna) se razily z bronzu či mosazi a na jejich averzu se nacházela vyobrazení různých pozic pohlavního aktu, případně felace. V současnosti jsou známy dvě ražby, jedna z let 22–37 n. l., druhá potom 30–79 n. l. Zdá se, že všechny vznikly na jednom místě a počet takovýchto vyrobených žetonů byl relativně malý. Samotný název spintria potom vycházel z latinského označení mužských prostitutů a byl mincím přisouzen až italskými vzdělanci v 16. století. K čemu ovšem mohly takovéto věci sloužit?
Nevěstince nebo hra?
Původní teorie navržená již v období raného novověku předpokládala, že spintria mohly fungovat jako vstupné do nevěstinců, případně pro platby jednotlivým prostitutkám. Z římských dob známe období, kdy se přísně trestalo přinášení podobizen císaře do bordelů – hlava panovníka se však objevovala i na oficiálních platidlech. Směnitelné žetony by tak představovaly jednoduchý způsob, jak se potřebě nosit peníze na zapovězená místa vyhnout. Kromě symbolických však pro nevěstincovou teorii hovoří i praktické důvody. Římská říše zahrnovala lidi rozličných kultur a jazyků a dohodnout se s prostitukou na konkrétní službě tedy nemuselo být nijak snadné. Vyobrazení na mincích tak měla pomoci případnou jazykovou bariéru překlenout.
Proti teorii o zvláštním platidle pro nevěstince však hovoří fakt, že pro tuto praxi neexistuje jediný přímý důkaz. Zachované spintria navíc nevykazují klasické znaky opotřebení známé v případě běžných peněz a ke všemu se zdá, že jich bylo vyrobeno jen relativně malé množství. Alternativní hypotéza tak uvádí, že mohlo jít o žetony do dnes již nezachované stolní hry. Tomu by nasvědčovala i čísla na jejich reverzu, jejichž význam zůstává neznámý.
Poslední významná teorie spojuje spintria s šatnami předměstských lázní. Jedny takové se zachovaly v Pompejích a na jejich stěnách se nacházejí výjevy podobné těm z mincí. Nechybí ani příslušná čísla. Někteří badatelé se tak domnívají, že mohlo jít o žetony, které příchozí obdrželi od šatnáře poté, co mu svěřili své věci, podobně jako například v dnešním divadle. Obrázek a číslo na spintria pak označovaly místo, kde se majetek návštěvníka nacházel. I v tomto případě jde jen o hypotézu, kterou však není možno zcela potvrdit či vyvrátit.
