15. února 1710 se palácem ve Versailles rozléhal dětský křik. V zámku i podzámčí se ozýval jásot. Aby také ne, vždyť Francie vítala dalšího člena královské rodiny. Netrvalo dlouho a z prince se stal sotva pětiletý král.
Přestože měl Ludvík XIV. syna i vnuka, ani jeden z nich se jeho nástupcem nestal. Oba dauphini zemřeli ještě předtím, než stihli nastoupit na trůn. Královská koruna tak putovala na hlavu pravnuka „krále Slunce“ Ludvíka XV. Ten se naplno ujal vlády roku 1723 a krátce na to se oženil s dcerou sesazeného polského krále Marií Leszczyńskou. Přestože se ke své ženě choval s úctou, jeho zájmu si užívaly především královské metresy. Zatímco madame de Pompadour byla králi nejen milenkou, ale také důvernou přítelkyní, dvorem odmítaná madame du Barry zpříjemňovala stárnoucímu Ludvíkovi poslední léta života.
TIP: Frivolnosti na dvoře Krále Slunce: Jak se bavil Ludvík XIV.?
O co víc se králi dařilo na poli milostných dobrodružství, tím hůře si počínal v zahraniční politice. Usmířením s odvěkým rivalem, habsburským domem, dal však francouzským dějinám nezapomenutelnou postavu. Nové spojenectví mělo být posíleno také dynasticky a tak se roku 1770 vydala do Francie Marie Antoinetta.
