Na hradě je penězokaz: Jaké tajemství ukrýval hrad Šumburk?

Přicházel osudný rok bitvy u Moháče a značná část Evropy zbrojila proti Turkům. Na zásadní střetnutí se připravoval i šlechtic Opl z Fictumu, který zároveň tušil, že se může jednat o jeho poslední výpravu. Proto nechal do kostela Čtrnácti svatých pomocníků v severočeské Kadani zhotovit velkolepý oltář. Zvelebil tak místo, kde odpočívali jeho předkové a kde mohl záhy spočinout i on sám.

Bohatý pán

S tématem dobrého skonu souvisela i volba hlavního námětu oltáře, kterým byla smrt Panny Marie. Světice zde smířeně odpočívá na lůžku a přijímá poslední pomazání, aby se v nebi stala zastánkyní všech hříšníků. Autorem neobyčejného díla se stal mistr, jenž se podepisoval iniciálami IW a jednalo se o žáka samotného Lucase Cranacha. Jeho služby tedy rozhodně nebyly levné.

Zdálo se, že tohle Opla netrápilo. Peníze vydával s lehkostí, jako kdyby si je snad tiskl (respektive razil). Dojem jistě udělal i ve Vlašimi na svatbě příbuzných své ženy Trčků z Lípy. Uprostřed veselí, hýření a předvádění bohatství se k němu však donesla hrozná zpráva. Jeho tajná penězokazecká dílna na hradě Šumburku byla odhalena a může očekávat zatčení. (Ještě že prozíravě převedl podíl na společně drženém objektu na bratry!) Šlechtic tedy nechal manželku na veselce a rychle uprchl do Saska. Doma mu totiž hrozila smrt upálením.

TIP: Izraelský výzkum ukázal, že falšování platidel je starší než samotné peníze

Účelový přesun majetku ovšem nijak nepomohl. Jeho podíl stejně zabavil král Ferdinand I. Opuštěná choť Dorota se musela vrátit na trčkovská panství a poslední zmínka o ní pochází z roku 1541. Její manžel zemřel někdy před rokem 1544.