Lída Baarová a Joseph Goebbels: Osudový omyl filmové krásky
Která žena by nechtěla patřit mezi nejvyhlášenější krasavice své doby? Která žena by nechtěla, aby se jí dvořili ti nejmocnější muži? Nejspíš žádná. Ale jen do chvíle, než by jí její pomíjivá krása způsobila dlouhodobé útrapy a láska ji přivedla až před popraviště…
Nebyla zdaleka jediná z českých hereček, která si začala s nacistickým pohlavárem. Na rozdíl od mnohých jiných však za svůj krátký románek musela těžce platit. A i když Lídu Baarovou soudy nakonec z obvinění z kolaborace osvobodily, v očích veřejnosti zůstala naivní a lehkovážnou kráskou, která podlehla nacistickému zvířeti.
Přitom se s německým ministrem propagandy Josephem Goebbelsem rozešla ještě před okupací naší země a vznikem Protektorátu Čechy a Morava. A i když je to dnes jen těžko uvěřitelné, do malého, vychrtlého, kulhavého a o sedmnáct let staršího antisemity se nejspíš skutečně zamilovala. Moc v kombinaci s láskou je velmi přitažlivá – a Goebbels mocný byl a zamilovaný také. Česká herečka jej úplně pobláznila a byl ochoten pro ni obětovat všechno. Rodinu i kariéru. Jediného se vzdát nedokázal. Přízně svého vůdce.
Strmý vzestup na výsluní
Ludmila Babková, jak zní občanské jméno Lídy Baarové, si na nezájem nikdy nemohla stěžovat. Byla zkrátka nepřehlédnutelná. Ještě než vůbec stačila dokončit hereckou konzervatoř, už si ji pro sebe uchvátili filmaři. Nejdříve ti čeští, ale velmi rychle následovali i němečtí filmoví tvůrci. Psal se rok 1935, Lídě bylo teprve dvacet a natáčela pro největší filmovou společnost v Evropě. O mimořádném úspěchu české herečky v zahraničí psal i prvorepublikový tisk. Vše vypadalo ideálně. Při natáčení filmu Barkarola se seznámila s německou filmovou hvězdou a svou platonickou láskou Gustavem Fröhlichem, se kterým v následujících letech žila. Jenže při natáčení stejného filmu se setkala i s osudovým mužem, Goebbelsem.
Omámený nacista
Ministr národní osvěty a propagandy byl Hitlerova pravá ruka a doprovázel ho i do ateliérů filmové společnosti Ufa. Byl začátek ledna 1935. Baarová tehdy zaznamenala spíš jeho šéfa, kulhavého ministra si příliš nevšímala. A Hitler zaznamenal také ji. Následující den si ji pozval k sobě. A učinil tak ještě několikrát. Mohl na ní oči nechat, prý mu připomínala jeho dávnou lásku. U těch několika nevinných setkání naštěstí pro Lídu také zůstalo. To Goebbels byl podstatně neodbytnější nápadník. Na jednu stranu byl sice vychrtlý a kulhavý skrček. Ale současně byl také vzdělaný a charismatický muž s neodolatelným hlasem, který měl navzdory všemu i úspěch u žen.
Když se seznámil s dvacetiletou Lídou, bylo mu sedmatřicet a se svou manželkou Magdou čekal třetí dítě. Jeho žena byla nebývale tolerantní a manželovy milostné eskapády velkoryse přehlížela. Ať si dělá co chce, hlavně když je spokojený a rodina funguje. A také fungovala. Vždyť během Goebbelsova vztahu s Baarovou mu Magda porodila další dvě děti!
S českou herečkou se začal více sbližovat v roce 1936. Lída sice byla stále partnerkou Gustava Fröhlicha, který se ale netajil tím, že si má na sny o manželství nechat zajít chuť. Postupně však o něj Baarová stejně ztrácela zájem a propadla Goebbelsovi. Ke vzájemnému setkávání ostatně bylo stále více příležitostí, Goebbelsova rodina totiž shodou okolností bydlela nedaleko Fröhlichovy vily. Lída se tak osobně znala s Goebbelsovými dětmi i jeho ženou, se kterou si tykala.
Podivný manželský trojúhelník
V Norimberku proběhl 10. září 1936 sjezd NSDAP. Goebbels na něm vystoupil a Lída se na jeho pozvání účastnila jako zahraniční host. Ministr doufal, že jako řečník ji okouzlí víc než jako kulhavý skřet. Ale Baarová v té chvíli už jeho skrytému kouzlu podlehla. Právě po sjezdu tak poprvé došlo k milostnému vyznání. Lídu jeho poblouznění přitahovalo i děsilo. A jejich vztah se navíc zanedlouho stal veřejným tajemstvím. Po Německu se nesla pikantní historka, podle které dal Gustav Fröhlich Goebbelsovi ze žárlivosti facku (v jiné variantě zpohlavkoval i samotnou Baarovou).
Pravda o jejich románku se donesla i k Magdě Goebbelsové. Za jiných okolností by jí to bylo celkem jedno. Mužem číslo jedna jejího srdce byl stejně Hitler, se svým právoplatným manželem měla „jen“ představovat vzor ideální německé rodiny. A v té byly milenky, jak už bylo řečeno, tolerovány. Jenže Lída byla jiný kalibr. Nebyla první herečkou v Goebbelsově životě, ale první ženou, kvůli které se chtěl rozvést. A to Magda nehodlala připustit.
Nejprve navrhla Lídě poněkud překvapivou možnost. Vzhledem k tomu, že bez ní její muž nemůže žít, mohou žít všichni pohromadě. Snad jen šokem lze vysvětlit, že herečka nabídku neodmítla. Ani Magda ji však nemyslela tak úplně vážně. O tom svědčí fakt, že si vzápětí šla stěžovat až na místo nejvyšší. Zatlačila na Hitlera a ten zatlačil na jejího muže. Rozvod? Neexistuje! Ten, který má jít příkladem německému lidu a pro blaho říše obětovat všechno, se nemůže všeho vzdát z lásky k herečce. A ještě k tomu české!
Upřímně řečeno, je otázkou, zda Hitlerova slova v té chvíli hrála proti Lídě, nebo spíš pro ni. Goebbels si představoval, že by ji po rozvodu měl jen pro sebe. Ideálně by žili na vzdáleném tichomořském ostrově jako Adam a Eva. Jenže takový život by byl pro mladou, úspěšnou, obletovanou herečku nejspíš větším peklem, než to, které následovalo.
Strmý pád
Stalo se, jak Hitler poručil. Goebbels už se nesměl s Baarovou nikdy potkat. Sdělil jí to v srdceryvném telefonátu, po kterém měla skončit nejen láska, ale také její německá kariéra. Byl srpen 1938. Sama se však ještě nechtěla smířit s osudem. I přes zákaz se pokusila s Goebbelsem sejít. V přestrojení vyrazila na místo, kde se měl ministr setkat se svými příznivci. Dostala se až do jeho těsné blízkosti. Její převlek byl tak dokonalý, že ji ani Goebbels v první chvíli nepoznal. Všiml si až prstenu na její ruce, kterou mu podala. Stačili se na sebe jen podívat, než dav vytlačil Lídu z jeho dosahu.
Herečka byla v pasti. Nesměla natáčet, ale opustit říši také ne. I přesto se jí podařilo uprchnout zpátky do Prahy. Sice narychlo a bez prostředků, ale aspoň byla doma. Tam na rozdíl od Německa zákaz filmovat neplatil, i když nabídky se nijak závratně nehrnuly. Před nacistickou mocí také neunikla nadlouho. Hitler nejprve zabral Sudety a nakonec celou zemi. Lída nicméně byla ochotná udělat pro obnovení své filmové kariéry maximum. A to způsobem, který ovládala nejlépe. Prostřednictvím svého ženského kouzla. Omotala si tak kolem prstu nacistického filmového referenta Herrmanna Glessgena, agenta Paula Thümmela, ministra protektorátní vlády Jaroslava Kratochvíla a generálního tajemníka pro výchovu mládeže Františka Teunera.
V listopadu 1940 zavítal do Prahy také její někdejší milenec Goebbels. Jako ministr propagandy nevynechal ani setkání s filmaři a herci. Baarová však mezi nimi pochopitelně nebyla. Gestapo ji včas „odklidilo“. Těžko říci, nakolik bylo pro samotného Goebbelse zklamáním, že se se svojí bývalou láskou nepotkal. Svědci nicméně hovořili o tom, že se vydal na tah po pražských hospodách a házel do sebe jednu sklenku za druhou. Zapíjel snad žal? Možná. Každopádně ho neléčil jen alkoholem. Na cestu zpátky do Berlína se nevydal sám. V lůžkovém vlaku jej doprovázela česká operetní zpěvačka Valja Petrová.
Těžká léta válečná
Baarová sice natočila za protektorátu dodnes slavné filmy jako Dívka v modrém či Maskovaná milenka, které ji opět vynesly mezi přední české herečky. Nicméně v očích veřejnosti se už cejchu Goebbelsovy milenky nezbavila a londýnský rozhlas dokonce do protektorátu vysílal výzvy k bojkotování jejích filmů. Kromě natáčení Lída vystupovala také na divadelních prknech, byla dokonce přijata do souboru Národního divadla k nelibosti některých hereckých kolegů. V roce 1941 však přišel zákaz účinkování i v českých filmech.
Také v této situaci si Baarová přes své ctitele dokázala poradit. Prý samotný K. H. Frank jí zprostředkoval natáčení v Itálii, kde účinkovala v několika snímcích především v rolích cizinek. A tady svého nechvalně proslulého milence potkala naposledy. V roce 1943 na premiéru jednoho z jejích filmů v Benátkách zavítal jako host také Goebbels. Neměli ale možnost spolu promluvit. K dalšímu kontaktu nedošlo a už se nikdy neviděli. V září roku 1943 se vrátila do Prahy, aby unikla před postupující frontou. Geobbels stál věrně po Hitlerově boku až do samého konce. Po smrti Hitlera na konci dubna 1945 se stal jeho nástupcem. Na jediný den. Než společně s manželkou spáchal sebevraždu. Ještě předtím otrávili svých šest dětí kyanidem.
Tvrdá odplata
Ani Lída Baarová neočekávala konec války s nadějí, ale spíše s obavami. I když sama vinu necítila, bylo jí jasné, že jí jejího nacistického milence veřejnost neodpustí. Rozhodla se proto uprchnout s hercem Hansem Albersem do Bavorska. Po několika dnech ji však zadrželi Američané. Ti ji nejdříve vyslýchali a pak převezli na psychiatrii do Mnichova. Poté ji dopravili do Čech. Jak správně předpokládala, skončila ve vězení. Tam čekala na konečný ortel, kterým mohla být v nejhorším případě také poprava. Po roce a půl se dočkala osvobození.
Úleva, se kterou opouštěla vězení, však měla hořkou příchuť. Mimo věznici ji čekal nepřátelský svět, který jí mnoho pozitivního nenabízel. Její matka byla mrtvá, zemřela při výslechu. Sestra spáchala sebevraždu, když ji donutili kvůli minulosti Lídy odejít z divadla. Otec, ve snaze dceři pomoci, zanedbal zdraví a přišel o nohu. Velkou zásluhu na Lídině propuštění měl syn ministra techniky a bývalý ředitel Státní opery Jan Kopecký, za kterého se krátce nato provdala a v roce 1948 se jim podařilo společně uprchnout za hranice. To už by však byl jiný příběh…