Útěk korunní princezny: Luisa Toskánská opustila kvůli milenci děti i manžela

Společnost nikdy neměřila mužům a ženám stejným metrem. Zatímco králům i princům mnohdy tolerovala celé zástupy milenek, běda, když se nevěry dopustila královna či princezna. Svou roli v tom zřejmě hrála i skutečnost, že zatímco matka je jistá vždy, určit bez pochybností otcovství před objevením DNA prakticky nešlo. Proto si panovnické rody pečlivě střežily, aby trůn nezdědilo nějaké kukaččí mládě. Jenže saská korunní princezna Luisa na své povinnosti budoucí královny a matky pěti dětí jaksi pozapomněla. A tak se postarala o skandál, který neměl v tehdejší době obdoby! 

Podezřelá snacha

Arcivévodkyně Luisa Toskánská se narodila do jedné z nejmocnějších královských rodin Evropy, habsburské dynastie. Proto se princové předbíhají v tom, kdo získá její ruku. Roku 1891 řekne Rakušanka své ano saskému korunnímu princi Fridrichu Augustovi. V té době má šlechtična osmnáct let, její ženich je o osm let starší. Krásná Luisa už se nemůže dočkat, až unikne dozoru svých rodičů, vévody Ferdinanda IV. Toskánského a jeho choti princezny Alice Parmské. Těší se, že od teď bude žít v okázalé nádheře. Jenže tvrdě narazí.

V Drážďanech panuje přísná, pobožná atmosféra. Nikdo si nepřeje, aby se urozené dámy oddávaly hříšným radovánkám. Luisa se ovšem nehodlá jen tak podřídit. Miluje plesy, ukazuje se s hlubokými výstřihy a ráda flirtuje. Proto si prakticky od prvního okamžiku znepřátelí svého tchána krále Jiřího.

„Informujte mě o každém princeznině kroku,“ nařizuje svým věrným saský panovník. Vznešenou dceru Habsburků tak ochotně špehují dvořané, ba i církevní hodnostáři. Alespoň u prostého lidu najde krásná Rakušanka pochopení. Trpělivě poslouchá jejich stížnosti a pro každého má vlídné slovo. 

Krátká útěcha

„Není potřeba najímat tolik chův. Chci své děti vychovávat sama,“ domáhá se svého práva matky korunní princezna. Avšak saská královská rodina její přání ignoruje. Kdo to kdy slyšel, aby budoucí královna sama pečovala o své potomky? Po ní se žádá je pouze rodit, o zbytek se postarají jiní. Luisa přivede na svět pět dětí, aniž by měla sebemenší šanci podílet se na jejich výchově. A co na to její manžel? Ten se jí ani slůvkem nezastane. Věří, že jeho královský otec dobře ví, co dělá.

Zoufalá Rakušanka se ocitá ve stále větší izolaci. Proto ji nelze příliš zazlívat, že hledá pochopení jinde. Najde ho u učitele svých dětí Belgičana André Girona. Jeho kouzlu propadne na tolik, že úplně zapomene na síť špiclů, která jí je neustále v patách. Brzy se tak králi Jiřímu donese, že jeho snacha podvádí svého manžela s učitelem. Přitom čeká dalšího princova potomka. Jak vyřešit tuto nanejvýš ošemetnou záležitost?

Na útěku

Luisa se neubrání podezření, když tchán projevuje zájem o její zdraví. Jakmile jí sdělí, že ji co nejdřív pošle do ozdravovny, princezny se zmocní panika. Určitě mě chtějí zavřít do blázince, napadne ji. Dlouho se nerozmýšlí a z Drážďan uteče. Nejprve zamíří do rodného Salcburku, avšak její rodiče ji přesvědčují, aby se vrátila k manželovi. Proto hledá útočiště v neutrálním Švýcarsku. Doprovod jí přitom dělá bratr Leopold, který se touží oženit s prostitutkou Wilhelminou Adamoviczovou. 

Ve Švýcarsku se korunní princezna setkává se svým milencem André Gironem, který byl pochopitelně hned po odhalení skandálu vyhnán ode dvora. Povedená čtveřice uprchlíků se uchýlí do jednoho z curyšských hotelů, jenž se vzápětí ocitá v obležení novinářů. Tisk si aféru princezny na útěku patřičně vychutnává, zatímco obě urozené rodiny šílí. Ostudnému chování arcivévodkyně nelze jen tak přihlížet!

Fraška o několika dějstvích

V panické hrůze z toho, do jakých rozměrů princeznin skandál naroste, dělá rod Wettinů jeden přešlap za druhým. Například vyšle do Curychu policejního komisaře, který má dopravit Luisu zpátky do Drážďan. Když to jinak nepůjde, třeba i proti její vůli. Únos urozené dámy však zarazí bdělá švýcarská policie, a tak má saská královská rodina opět z ostudy kabát. 

Jiří I. nakonec vydá prohlášení, že Sasko přišlo o svou budoucí královnu, a Luise Toskánské jednou provždy zakáže vstup do země. Tímto krokem si panovník ovšem znepřátelí své poddané, kteří saskou korunní princeznu milují. Před královským palácem uspořádají Luisini příznivci demonstraci za její návrat. Wettinové však už přemýšlí, jak manželství Fridricha Augusta s nehodnou šlechtičnou zrušit. Vzhledem k tomu, že obřad se konal v kostele, je manželství prakticky nerozlučitelné. Při počtu pěti dětí lze totiž jenom těžko tvrdit, že svazek nebyl naplněn. Proto dojde pouze k odloučení manželů od stolu a lože. Pro zbožného katolíka Fridricha Augusta to znamená, že dokud bude Luisa naživu, nesmí se oženit! 

A jak se se zapeklitou situací vypořádají Habsburkové? Císař František Josef I. se nejprve pokusí přemluvit Luisu k návratu do Rakouska, s tím že po porodu bude moci odejít do kláštera nebo léčebného zařízení. Princezna se však již předem vidí v blázinci, a proto jeho nabídku odmítne. Tím ztratí právo užívat titul rakouské arcivévodkyně i všechny výsady, včetně peněz, které z toho plynou. Císař jí však milostivě dovolí nazývat se hraběnkou z Montignosa. Jaký život asi zavrženou šlechtičnu čeká?

Vzdá se dcery

Roku 1903 přichází na svět Anna Monica Pia. Luisa ji porodí v ženské psychiatrické léčebně, kam se dostane omylem. Až do svého příchodu do zařízení se totiž nynější hraběnka z Montignosa domnívá, že jde o běžnou nemocnici. Po porodu ji však naštěstí v jejím odchodu nikdo nebrání. Bývalá saská korunní princezna pak žije s peněz svého někdejšího manžela, který uznává Annu Monicu Piu za svou dceru. Vždyť o její podobě s Fridrichem Augustem nelze pochybovat. 

TIP: „Oficiální“ nevěra Marie Josefy Rakouské: Poměr posvětil sám císař!

Mezitím se Luisa rozejde se svým prvním milencem. Má aférky s několika dalšími muži, až zakotví v náručí italského hudebníka Enrica Toselliho. Protože před církví je šlechtična stále vdaná, uzavřou pouze občanský sňatek. V době svatby má nevěsta třicet šest let, zatímco ženich slaví teprve třiadvacáté narozeniny. Přibližně v té době se Fridrich August hlásí o svá otcovská práva. Přeje si, aby jeho dcera vyrůstala na královském dvoře. Bývalá saská korunní princezna se nakonec nechá přemluvit a svou čtyřletou dceru pošle k jejímu otci. Tehdy vidí Annu Monicu Piu naposled. „Nechtěla jsem ji připravit o výhody jejího urozeného původu,“ ospravedlňuje si své rozhodnutí.

Až na dno

Se svým druhým manželem má Luisa pouze jediné dítě – syna Carla Emmanuela. Jenže manželství s o mnoho let mladším hudebníkem vydrží pouhé čtyři roky. Šlechtična se tak musí protloukat sama a postupně upadá do stále větší chudoby. Na konci 2. světové války ji prý před smrtí hladem zachraňují pouze potravinové balíčky humanitárních organizací. Bývalá saská korunní princezna umírá roku 1947 osamělá v pronajatém nuzném pokojíčku v Bruselu.