Lesotho: Království vysoko nad Afrikou
Lesothské království je jediným nezávislým státem světa, jehož celé území leží výš než tisíc metrů nad mořem, a mnoho tamních vesnic zůstává dodnes přístupných pouze na koni. Malá země kvůli zaostalosti jen stěží bojuje s bídou a epidemií HIV, jež postihuje čtvrtinu obyvatel
Uprostřed lesothské vlajky je tradiční klobouk mokorotlo pletený z trávy. Modrá barva symbolizuje déšť, zelená prosperitu a bílá mír, který je stěžejní ideologií země od časů krále Mošešeho I. v 19. století.
Někdejší britský protektorát má kromě velké průměrné nadmořské výšky ještě jeden výrazný geografický rys – celé jeho území je doslova vklíněno do Jihoafrické republiky. Skutečnost, že jej takto „obklíčila“ mnohem větší země, do značné míry určovala jeho historii a ovlivňuje i jeho současnost.
Politické turbulence
Nezávislou historii Lesotha poznamenala řada převratů a změn: Především zanikla královská moc a funkce panovníka je dnes čistě formální. Ani bez bojů mezi dědici královského titulu a představiteli demokracie se však situace v malé africké zemi neuklidnila.
V roce 1998 se vyostřený předvolební boj přelil do násilných protestů a vojenské vzpoury, načež musely zasáhnout spojené armádní jednotky JAR a Botswany. Relativní politickou stabilitu vrátily na čas Lesothu ústavní reformy. V květnu 2012 po parlamentních volbách sestavil premiér Motsoahae Thomas Thabane koaliční vládu – první v historii země. Skončila tak čtrnáctiletá éra Pakalithy Mosisiliho, jenž ovšem nezůstal stranou dlouho. Do čela státu se vrátil loni v únoru po bleskurychlých volbách, kterým údajně předcházel pokus o vojenský puč. Opozice tvrdí, že Mosisiliho návratem pokračuje politické násilí proti jeho odpůrcům, a vyzývá k dalšímu zásahu mezinárodních vojenských jednotek.
Sexuální násilí a HIV
Ani v životech obyčejných Lesothanů však zdaleka nevládne idyla. Na africké poměry se země pyšní překvapivě vysokou úrovní gramotnosti, přesto je tam k práci nuceno mnoho dětí. Pokud jde o počet znásilnění, v roce 2008 zaznamenala OSN v Lesothu vůbec nejvyšší čísla na světě – a rozhodně se nejednalo o jediný extrémní rok. Podle jisté studie čelilo někdy sexuálnímu násilí 61 % tamních žen. Uvedená skutečnost pak velmi pravděpodobně souvisí i s další smutnou statistikou – Lesotho patří do trojice států s největším rozšířením viru HIV.
TIP: Zabijácký virus HIV: Kde se zrodilo zlo?
Podle odhadů z roku 2009 je nakaženo 23,6 % obyvatel země, což představuje třetí nejvyšší poměr na světě, hned po Svazijsku a Botswaně. V městských oblastech je přitom HIV pozitivní asi polovina žen mladších 40 let! Díky zahraniční pomoci funguje v Lesothu několik projektů prevence: Podílí se na nich například britský princ Harry nebo nadace Billa Clintona a Billa Gatese. Jejich úsilí však zatím přináší jen dílčí výsledky. Kvůli obrovskému rozšíření HIV se malý stát potýká s vysokou nezaměstnaností, čelí ekonomickému kolapsu a na jeho obyvatele dopadají různá cestovní omezení.
Sami sebe neuživí
V minulosti bylo Lesotho výrazným oponentem jihoafrického apartheidu a poskytovalo azyl mnoha odpůrcům tamního režimu. V posledních desetiletích však společné hranice překračují naopak Lesothané a hledají v JAR práci. Celých 90 % zboží se do malé enklávy dováží právě z Jihoafrické republiky a lesothské domácnosti zůstávají do značné míry závislé na výdělcích příbuzných, kteří v sousední zemi pracují.
Největším zaměstnavatelem v Lesothu je stát. Tamní ekonomika staví na nepříliš rozvinutém textilním průmyslu, zemědělství a těžbě diamantů. Zemědělství ovšem výrazně bojuje s nestálým počasím. Asi jen pětina potravin, jež se v zemi zkonzumují, se tam tudíž také vyprodukuje – plné čtyři pětiny se musejí dovážet! Do státní kasy pak plyne určitý příjem i za vodu z lesothských přehrad, kterou odebírá JAR.
Trable otců zakladatelů
První roky existence nezávislého Lesotha se výrazně pojí se dvěma politickými postavami: králem Mošešem II. a druhým premiérem samostatného státu Josephem L. Jonathanem, jenž byl pravnukem polygamního krále Mošeše I. Už v roce 1966 usiloval Mošeše II. o větší pravomoci, načež jej Jonathan izoloval v domácím vězení. V následujících desetiletích pobýval panovník buď v exilu, nebo ve vězení. Zemřel v roce 1996 při automobilové nehodě, stále ve funkci hlavy státu.
Jonathan si vydobyl mezinárodní uznání jako odpůrce jihoafrického apartheidu a byl přirovnáván k biblickému Davidovi bojujícímu s Goliášem. Zmíněný postup však vyvolal nevyhnutelnou reakci JAR a de facto blokádu Lesotha. Projihoafrická lesothská frakce proto v roce 1986 odstavila Jonathana od moci a uvalila na něj domácí vězení, kde také politik o pár měsíců později zemřel na srdeční záchvat.
Stručné dějiny
Původními obyvateli území dnešního Lesotha byli Křováci a pozůstatky jejich skalních maleb lze dodnes vidět v tamních horách. Křováky však postupně vytlačovaly různé bantuské kmeny a počátkem 19. století oblast ovládli Sothové.
Mezi Brity a Búry
Lesotho, tehdy ovšem ještě nazývané Basutsko, se jako politická jednotka pod vládou krále Mošeše I. vynořilo v roce 1822. Panovník pozval do země francouzské evangelické misionáře, kteří se pak v letech 1837–1855 zasloužili o vznik psané podoby domorodého jazyka sesotho. Rovněž pomohli Sothům navázat diplomatické vztahy a zajistit si zbraně, bez nichž by Lesotho asi velmi rychle zaniklo. Tehdejší vývoj státu totiž zásadně ovlivňovalo dění v britské Kapské kolonii i války mezi Brity a Búry (potomky převážně nizozemských usedlíků). Stále víc Búrů se přesouvalo k západní hranici Basutska: Postupovali až za řeku Caledon a tvrdili, že Sothové oblast opustili. Basutsko se bránilo střídavě Búrům a Britům a zároveň se snažilo působit diplomaticky.
Nejistá samostatnost
V roce 1854 se Britové z oblasti stáhli a o čtyři roky později ztratil Mošeše I. v sérii válek s Búry velká území na západě země. Na žádost panovníka se pak Basutsko stalo britským protektorátem a došlo k definitivnímu určení jeho hranic. Kolem roku 1870 přesunuli Britové správní centrum z původního hlavního města Thaba Bosiu do tehdejšího vojenského tábora Maseru na severozápadě země, od roku 1871 však území spravovali z Kapské kolonie. V té době byl Mošeše I. již rok po smrti.
Přechodně Basutsko čelilo násilné britské anexi, ale po tzv. válce o pušky proti Kapské kolonii (1880–1881) získalo opět status protektorátu. Podléhalo přímo guvernérovi, zachovalo si ovšem velkou míru autonomie a nakonec se v roce 1966 dočkalo úplné nezávislosti. Od té doby však jeho historii provázejí četné převraty a politická nestabilita.
Lidé
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: zhruba 1,95 milionu; očekávaná doba dožití: 52,86 roku; prům. počet dětí: 2,72 na ženu; věková struktura: 32,67 % dětí do 15 let, 5,43 % obyv. starších 65 let, 50 % obyv. mladších 23,8 roku; městské obyv.: 27,3 %; etnické složení: Sothové 99,7 %, Evropané, Asiaté a ostatní 0,3 %; náboženství: křesťané 80 %, přírodní náboženství 20 %; jazyky: oficiálním jazykem je sesotho a angličtina; obyv. pod hranicí chudoby: 57,1 %; gramotnost: 79,4 %.
Politika
Typ vlády: parlamentní konstituční monarchie; samostatnost: od 4. 10. 1966 (předtím britská kolonie); hlava státu: král Letsie III. (od 2. 2. 1996); šéf vlády: premiér Pakalitha Mosisili (od 18. 3. 2015); volby: monarchie je dědičná, ale král nemá žádnou výkonnou ani legislativní moc; po parlamentních volbách se lídr vítězné strany nebo koalice automaticky stává premiérem na pět let.
Ekonomika
HDP na hlavu: 3 000 USD (odhad z r. 2015; ČR – 31 600 USD); měna: lesothský loti (LSL), pevně navázaný na jihoafrický rand v poměru 1 : 1, v zemi se přijímají obě měny; 1 USD = cca 14 LSL, 1 LSL = asi 1,7 CZK.
Geografie
Rozloha: 30 355 km², tedy zhruba stejně jako Belgie; hranice: 1 106 km, pouze s JAR; charakter území: převážnou část pokrývají náhorní plošiny, kopce a hory; podnebí: mírné, s chladnými až mrazivými a suchými zimami a horkými vlhkými léty; min. noční / max. denní teploty (°C) v Maseru: leden–březen 11–14/24–28, duben–červen 0–10/15–23, červenec–září −1 až 7/16–23, říjen–prosinec 8–13/24–28; nejnižší a nejvyšší bod: soutok Makhalengu a Oranžské řeky (1 400 m) / Thabana Ntlenyana (3 482 m).