Jihoafrická republika: Blahobyt v nedohlednu
Od roku 2004 se v Jihoafrické republice odehrálo několik tisícovek protestních akcí a dokonce se říká, že JAR je zemí s největším množstvím demonstrací na světě. Jisté je, že mnoho obyvatel této africké země má k nespokojenosti pádné důvody
Na rozdíl od vlajek mnoha jiných zemí, v případě Jihoafrické republiky není barvám na tomto státním symbolu přisuzována žádná symbolika. Naproti tomu design s tvarem výrazného „Y“ představuje spojení cest minulosti a současnosti i spojení nejrůznějších etnik
Po pádu apartheidu došlo k vysokému růstu nezaměstnanosti, a to i mezi bílým obyvatelstvem. Mezi černými jihoafričany se situace některých zlepšila ale obecně jednoznačně převážily negativní tendence. Ekonomický propad byl přisuzován dědictví apartheidu, ale mnozí z něj obviňují novou vládu. Jednou z příčin skutečně může být i vysoká regulovanost a státní bariéry vstupu do mnoha výrobních odvětví.
Mají se líp, ale utíkají
V zemi stále přetrvává ekonomická nerovnost mezi bělošskými a černošskými domácnostmi, která má hluboké kořeny v dřívějším nerovném přístupu ke vzdělání a zaměstnání. Roku 1995 měla průměrná bělošská domácnost čtyřikrát vyšší příjmy než průměrná černošská rodina, v roce 2000 se rozdíl dokonce prohloubil na šestinásobek. I dnes platí, že chudoba panuje téměř výhradně mezi černochy.
Ačkoli se tedy bělošským obyvatelům v JAR daří ekonomicky relativně dobře, nezdá se, že by stát považovali za zemi zaslíbenou. Nasvědčuje tomu zejména fakt, že od roku 1994 asi milion bílých jihoafričanů emigrovalo. Když dojde na vyjmenovávání důvodů, je mezi prvními vysoká kriminalita a po ní celková nejistota a zdravotní rizika ve spojitosti s AIDS.
Kořeny rozdílnosti
Navzdory množství lidí, kteří opouštějí jih Afriky, neoslabuje proud těch, kdo se do JAR naopak chtějí dostat. Mezi nimi například množství bělochů z Velké Británie a Zimbabwe. Dále se tak posiluje rasová a národnostní rozrůzněnost, která je výrazným znakem země. Vždyť i zdánlivě homogenní bělošská menšina zahrnuje potomky Holanďanů, Vlámů, Portugalců, Norů, Němců, Řeků, francouzských Hugenotů, Angličanů, Poláků, Irů, Italů a Velšanů. Z nich někteří mluví afrikánsky a jiní anglicky. Obdobně je etnicky roztříštěná černošská majorita s příslušníky kmenů Zulu, Xhosa, Basoto, Bapedi, Venda, Tsvana, Tsonga, Svazi a Ndebele. Tato etnická nesourodost je dalším z kořenů rozervanosti země, příčinou střetu nejrůznějších zájmů a motivů.
Útěk za lepším údělem
Do JAR se ovšem nestěhují jen vzdělaní běloši z Británie. Země přitahuje přistěhovalce z chudších okolních států, jakými jsou Demokratická republika Kongo, Mozambik, Zimbabwe, Malawi a další. Odhaduje se, že v JAR žije pět milionů ilegálních imigrantů. S ohledem na vysokou nezaměstnanost je jasné, že zde nejsou vítáni. Xenofobie je živena skutečností, že místní zaměstnavatelé dávají finančně velmi skromným přistěhovalcům přednost například ve stavebnictví, turistickém ruchu či zemědělství.
Jihoafrická imigrační politika je ovšem v posledních letech nastavena velmi přísně, což platí i pro politické uprchlíky, kterých je v zemi kolem 150 000. Mezi nimi jsou například i dřívější obyvatelé Somálska.
Průměrná bělošská domácnost měla čtyřikrát vyšší příjmy než průměrná černošská rodina. Později se rozdíl prohloubil na šestinásobek
Víte, že?
Metla AIDS
Problémem, který jde napříč etniky a národnostmi, je AIDS. Přibrzdit vzestup nakažených rozhodně nepomohl přístup dřívějšího prezidenta Thabo Mbekiho a ministra zdravotnictví Manto Tshabalala-Msimanga, kteří tvrdili, že za množství úmrtí v zemi může pouze podvýživa a chudoba a nikoli sexuálně přenosná nemoc.
Přitom v roce 2005 bylo mezi těhotnými ženami 31 % nakažených a odhady říkaly, že virus je rozšířen mezi pětinou populace. Dnes se odhaduje, že v zemi je asi 1,2 milionu sirotků po rodičích, kteří zemřeli na AIDS a že zhruba pět milionů lidí má chorobu v aktivní formě. Jihoafrická republika je v žebříčku zemí s největším procentem nakažených na čtvrtém místě.
Stručné dějiny
Lidé moderního typu obývají jih afrického kontinentu už více než 100 000 let. V době, kdy jih Afriky poprvé přivítal Evropany, byly majoritními obyvateli tohoto regionu příslušníci národností Zulu a Xhosa.
Prvním z bílých objevitelů, který spatřil jih Afriky, byl v roce 1487 portugalský mořeplavec Bartolomeu Dias. V polovině 17. století byly položeny základy Kapského města – původně holandské „občerstvovací stanice“ na cestě do Asie. Do té doby se datují první střety domorodců s Evropany.
Objev ložisek diamantů a zlata v 19. století byl spouštěcím mechanismem pro války mezi Búry (potomky převážně holandských usedlíků) a Anglií. Zároveň docházelo i k bojům s příslušníky původních kmenů, kteří viděli vetřelce v obou stranách. První búrskou válku (1880–81) Angličané prohráli, ale o 20. let později (1899–1902) již získali nad Búry převahu.
Na konci května 1910 vznikl Jihoafrický svaz tvořený britskými koloniemi Natal, Transvaal, Oranžský svobodný stát a Kapskou kolonií. Již v těchto letech se zde začala formovat politika apartheidu, charakterizovaná rozdílnými právy pro bílé, míšence a černochy. Roku 1931 získal Svaz úplnou nezávislost.
V roce 1948 získala majoritní většinu Národní strana, která cíleně prohlubovala nerovnost mezi černým a bílým obyvatelstvem. Země byla ovládána bílou menšinou. V květnu 1961 se Svaz přeměnil na republiku a byly zcela zpřetrhány vazby na Velkou Británii. V dalších letech 20. století se se rasistická politika apartheidu stala pro většinu demokratických zemí nepřijatelnou. V roce 1990 Národní strana zrušila zákaz ostatních politických uskupení a po 27 letech byl z vězení propuštěn nejznámější disident a odpůrce apartheidu Nelson Mandela. V roce 1994 se konaly první svobodné volby a země se stala členem OSN.
Lidé
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: cca 49 milionů (o 4 mil. více než Ukrajina, o 9 mil. méně než Itálie)
Očekávaná doba dožití: 49,2 let
Prům. počet dětí: 2,33 na jednu ženu
Kojenecká úmrtnost: 43,78 z 1 000 živě narozených
Věková struktura: 28,6 % děti do 15 let, 65,9 % obyv. ve věku 15 až 64 let, jen 5,5 % obyv. je starší více než 65 let; polovina obyvatel je mladších než 24,7 let; Obyvatelé měst: 61 %
Etnické složení: 79 % původní africké obyvatelstvo, 9,6 % běloši, 8,9 % míšenci, 2,4 % Asiaté (podle sčítání z roku 2001)
Jazyky: nejpoužívanějšími jazyky jsou zulština, afrikánština a sesotština, angličtina je sice až na 4. místě, ale obecně se považuje za základní
Náboženství: 80 % křesťané (z toho Africká nezávislá církev 26 %, letniční/charismatické církve 8,2 %, římskokatolická církev 7,1 %, …), 15 % tradiční africké kulty, 2,3 % židé, 1,4 % hinduisté, 1,3 % muslimové
Pod hranicí chudoby žije: 50 % obyvatelstva
Nezaměstnanost: 24 %
Gramotnost: 86,4 %
Politika
Typ vlády: republika
Samostatnost: od 31. května 1910 (jako Jihoafrický svaz tvořený britskými koloniemi Natal, Transvaal, Oranžský svobodný stát a Kapskou kolonií); 31. května 1961 byla vyhlášena republika a od 27. dubna 1994 se oficiálně datuje vláda demokracie
Hlava státu: prezident Jacob Zuma (od 9. května 2009), výkonný zastupující prezident Kgalema Motlanthe (od 11. května 2009); Šéf vlády: prezident je jak hlavou státu, tak šéfem vlády
Volby: vláda je jmenována prezidentem, prezident je volen Národním shromážděním na pětileté období přičemž může úřad zastávat dvakrát; poslední volby byly 6. května 2009, další jsou plánovány na rok 2014
Ekonomika
JAR má množství přírodních zdrojů, dobře rozvinutý finanční, energetický, dopravní a energetický sektor. V zemi je ale vysoká nezaměstnanost a stále přetrvává vysoce nerovnoměrné rozdělení příjmů.
HDP na hlavu: cca 11 600 USD (odhad 2012)
Měna: jihoafrický rand (ZAR), 1 USD = cca 7 ZAR
Vývoz: zlato, diamanty, platina, další kovy a minerály, stroje a zařízení
Dovoz: stroje a zařízení, chemikálie, ropné produkty, vědecké nástroje, potravinářské výrobky
Hlavní obchodní partneři: Čína, Japonsko, Německo, Velká Británie, Švýcarsko, Saúdská Arábie, Írán
Geografie
Rozloha: 1 219 090 km2, o něco větší než Kolumbie, menší než Angola nebo Mali Hranice: Botswana 1 840 km, Namibie 967 km, Lesotho 909 km, Mozambik 491 km, Svazijsko 430 km, Zimbabwe 225 km
Délka pobřeží: 2 798 km
Podnebí: většinou polopouštní, podél východního pobřeží subtropické; jsou zde slunečné dny a chladné noci
Průměrné měsíční teploty (°C): Kapské město/Durban/Johannesburg – leden–březen 20–22/23–25/18–20, duben–květen 15–18/20–23/13–16, červen–srpen 13–14/17–19/10–12, září–říjen 14–15/19–21/15–17, listopad–prosinec 18–20/22–24/18–19
Průměrné měsíční srážky (mm): Kapské město/Durban/Johannesburg – leden–březen 10–20/120–130/90–115, duben–květen 45–80/60–90/25–40, červen–srpen 70–80/25–40/10, září–říjen 25–40/60–85/20–55, listopad–prosinec 10–20/120–130/105–130
Nejnižší a nejvyšší bod: Atlantský oceán 0 m / Njesuthi 3 408 m