Svazijsko: Poslední totalitní monarchie
Svazijsko čelí ekonomické krizi a epidemii AIDS v podmínkách jedné z posledních absolutistických monarchií světa. Některá rozhodnutí krále Mswati III. stále připomínají dobu středověkých feudálních panovníků
Červená barva na svazijské vlajce představuje krvavé bitvy minulosti, modrá reprezentuje mír a stabilitu zatímco žlutá je symbolem přírodních zdrojů. Štít a kopí představují vůli bránit zem před nepřáteli
Stejně jako u ostatních zemí, je i v případě malého afrického státu výmluvným ukazatelem prosperity stav domácí ekonomiky. Ta je v případě Svazijska velice úzce spojena s Jihoafrickou republikou. Odtud je dováženo 90 % veškerého zboží a směřuje sem 70 % všech vývozů. Kromě toho je dalším neviditelným pojítkem navázání domácí měny na jihoafrický rand.
Skomírající státní zemědělství
Svazijská ekonomika má i jiné neobvyklé prvky. Tím hlavním je rozdělení obdělávatelné půdy na pozemky v soukromém a státním vlastnictví. Ty první se vyznačují vysokými investicemi, promyšleným obhospodařováním, nadprůměrnou produktivitou a orientací na plodiny s vysokou tržní hodnotou. Tři čtvrtiny populace jsou ovšem zaměstnány ve státním zemědělství, které je obří chřadnoucí sestrou soukromého sektoru. Tato nerovnováha, opakovaná sucha, špatné hospodaření státu a další příbuzné faktory jsou klíčovými prvky téměř stagnující svazijské ekonomiky.
Za poslední desetiletí země zaznamenala průměrný roční růst ve výši 2,8 %, zatímco okolní státy dosáhly růstu o bezmála 2 % vyššího. Propast mezi Svazijskem a jeho sousedy, potažmo Svazijskem a světem, se tak stále víc prohlubuje. Je zde ovšem ještě jeden aspekt, který navíc na rozdíl od ostatních neposkytuje příliš možností optimistického výhledu do budoucnosti – epidemie viru HIV.
HIV a chudoba
Svazijská ekonomika a společenská soudržnost státu je ohrožena ničivou epidemií HIV. V roce 2004 představitelé státu poprvé připustili, že země prochází krizí způsobenou AIDS. Plných 38,8 % testovaných těhotných žen bylo nakaženo HIV a 64 % úmrtí v zemi bylo způsobeno právě AIDS. S ohledem na počet obyvatel znamenalo zhruba 7 000 úmrtí na AIDS v roce 2009, že každý rok z tohoto důvodu umírá 0,6 % populace – jinými slovy šest lidí z každého tisíce.
Očekávaná doba dožití, která byla v roce 2000 odhadnuta na 61 let, se v roce 2012 propadla na 49,42 let, což je jedna z nejnižších úrovní na celém světě. V současnosti je každý čtvrtý Svazijec nakažen AIDS a virus HIV má ve svém těle více než polovina dospělých starších 20 let!
Svazijci jsou nesmírně chudí a neuvěřitelné dvě třetiny obyvatel mají příjem nižší než je ekvivalentní částce zhruba jeden a čtvrt dolaru (tedy asi 24,50 Kč) na den. Mohlo by to být ovšem ještě horší. AIDS v zemi propuklo takovou silou, že v jednom z dokumentů OSN se vyskytla formulace: „Pokud se epidemii nezačne důsledně čelit, je vážně ohrožena sama existence Svazijska coby fungujícího státu.“
Sporná vláda absolutního panovníka
Absolutním vládcem Svazijska je král Mswati III., který má mimo jiné pravomoc vybrat premiéra a obsazovat jiné vrcholné vládní funkce. Podle tradice by se měl král dělit o moc s královnou matkou, ale tato její role je čistě symbolická. Mswati III. je znám svou zálibou v luxusním zboží a polygamickou domácností, která v současnosti zahrnuje 14 manželek a 23 dětí.
Některá jeho rozhodnutí a politická prohlášení rozhodně nenasvědčují tomu, že by byl typem osvíceného státníka. V roce 2000 například král Mswati III. v parlamentní debatě prohlásil, že všichni HIV pozitivní lidé by měli být sterilizováni a ocejchováni. O rok později ve snaze zabránit šíření nemoci stanovil pravidla mravní bezúhonnosti. Vyzval všechny svazijské dívky, aby se na dalších pět let vzdaly sexuálních vztahů a zakázal sexuální život všem Svazijkám mladším 18 let. Hned dva měsíce po tomto prohlášení si ovšem sám vzal sedmnáctiletou dívku, která se stala jeho 13. manželkou.
Vláda Mswatiho III. bezpochyby přinesla některé politické změny směrem k liberalizaci tamní společnosti. Kritici jej ovšem viní z toho, že jde pouze o kosmetické zásahy, které jen upevňují tradiční královskou moc. Bez ohledu na zamítavý postoj pokrokové části populace má ale král stále širokou podporu velké části populace.
Každý čtvrtý Svazijec je nakažen AIDS a virus HIV má ve svém těle více než polovina dospělých starších než 20 let!
Víte, že?
Král, který má rád luxus
Svazijský král Mswati III. byl v zahraničí mnohokrát kritizován za zneužívání státních prostředků již tak chudobného státu ve vlastní prospěch. Když si koupil luxusní vůz za půl milionu dolarů, nejprve zakázal automobil fotografovat. Poté navíc vydal prohlášení, ve kterém tvrdil, že král své výdaje financuje pouze ze soukromých prostředků. Král Svazijska je prý koneckonců hlavou státu s nemalým příjmem a navíc má investice v mnoha domácích i zahraničních společnostech. Podle časopisu Forbes dosahoval majetek Mswatiho III. v roce 2009 okolo 200 milionů dolarů, což navíc nezahrnuje sumu 10 miliard dolarů, které jeho otec investoval do státních fondů Svazijska.
Stručné dějiny
Podle ústně předávané tradice se lidé národnosti Svazi, která stále představuje většinu populace dnešního Svazijska, usadili ještě před 16. stoletím v oblasti dnešního jižního Mosambiku. Po opakovaných střetech s lidmi žijícími v regionu dnešního hlavního mosambického města Maputo migrovali Svazijové kolem roku 1750 do míst tehdejšího severního Zululandu (mezi dnešním Lesothem a Svazijskem). Zuluové je ovšem pozvolna vytlačovali na sever, a tak se Svazijové začátkem 19. století dostali až do míst svého současného státu.
Klíčovou postavou svazijských dějin byl král Mswati II. který zemi sjednotil a od jehož jména je odvozován název země. V roce 1840 pod vedením Mswati II. rozšířil stát své teritorium severozápadním směrem a ustanovil trvalé jižní hranice se Zululandem. Po smrti otce vlasti muselo Svazijsko vyjednat s Brity a Jihoafrickou republikou (JAR) principy vzájemných vztahů s ohledem na nezávislost, bezpečnost a další klíčová témata. JAR hájila zájmy Svazijska v letech 1894 až 1902, poté stát přešel pod kontrolu Britů. Ti nejprve počítali s tím, že se země stane součástí JAR. Když ale v jižní části Afriky po 2. světové válce výrazně sílila rasová diskriminace, začali Britové připravovat stát k naprosté samostatnosti.
Svazijsko získalo samostatnost v září 1968, v témže roce vešla v platnost pečlivě připravovaná ústava. Král Sobhuza ji ovšem v roce 1973 zbavil platnosti, rozpustil parlament, zakázal působení politických stran a stal se absolutním vládcem vlastnícím kupříkladu veškerou půdu. Po jeho smrti v roce 1982 vládla nejprve královna-regentka Dzeliwe, později v roce 1984 královna-regentka Ntombi. Její syn Makhosetive nastoupil v roce 1986 na trůn jako král Mswati III. Od té doby pomalu a pod nátlakem demokratických hnutí pouští z rukou otěže absolutistického monarchy. Skutečná politická moc je ovšem nadále spojena výhradně s královským trůnem.
Lidé
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 1 386 914 (odhad z července 2012)
Očekávaná doba dožití: 49,42 let
Prům. počet dětí: 3,03 na jednu ženu
Kojenecká úmrtnost: 59,57 z 1 000 živě narozených
Věková struktura: 37,4 % děti do 14 let, 59 % obyv. ve věku 15 až 64 let, 3,7 % obyv. starších než 65 let
Etnické složení: černoši (především národnost Svazi) 97 %, běloši 3 %
Náboženství: sloučení křesťanství a animismu 40 %, katolíci 20 %, muslimové 10 %, ostatní 30 %
Jazyky: státním jazykem je angličtina společně s řečí swati
Nezaměstnanost: cca 40 %
Gramotnost: 81,6 %
Politika
Typ vlády: království
Nezávislost: od 6. září 1968 (předtím britská kolonie)
Hlava státu: král Mswati III. (od 25. dubna 1986); šéf vlády: premiér Barnabas Sibusiso Dlamini (od 16. října 2008)
Volby: žádné volby neprobíhají, monarchie je dědičná a premiér je vybrán a jmenován králem z řad členů Národního shromáždění
Ekonomika
HDP na hlavu: 5 300 USD (odhad z roku 2011)
Měna: svazijský lilangeni (SZL), 1 USD = 7,2 SZL
Geografie
Rozloha: 17 364 km2, tedy o něco méně než Slovinsko, asi tolik jako Jihočeský a Plzeňský kraj dohromady
Hranice: celkem 535 km, z toho 430 km s Jihoafrickou republikou a 105 km s Mosambikem
Podnebí: od tropického po mírné
Minimální noční/maximální denní teploty (°C) v Mbabane: leden–březen 24/15–14, duben–červen 22–18/11–5, červenec–září 19–22/5–9, říjen–prosinec 22–24/11–14
Průměrné měsíční srážky (mm) v Mbabane: leden–březen 240–140, duben–červen 85–16, červenec–září 20–66, říjen–prosinec 128–198
Nejnižší a nejvyšší bod: řeka Usutu 21 m / Emlembe 1 862 m