Kuchařka, která přenášela smrt: Tyfová Mary představovala ohrožení veřejného zdraví

Na konci 19. století probíhá největší migrační vlna z evropských zemí, do které se jen mezi lety 1821–1932 zapojilo 32 244 000 lidí směřujících do Spojených států. Ty se pro ně staly symbolem nového začátku.

Dobrá kuchařka je poklad! 

Příchozí sem míří, aby našli lepší život pro sebe, své rodiny i potomky. Migrace však přináší i větší výskyt nejrůznějších nemocí, jako jsou spalničky, obrna, nebo břišní tyfus. Zatím proti nim neexistuje široce využitelná vakcína, o prevenci se toho moc neví, jejich následky jsou však zničující. Proč jen bůh lidstvo tak trestá? A za co? Následkem strachu se šíří nejedna povídačka. Například se vykládá, že tuberkulóza je způsobována hříšným sebeuspokojováním! 

A přesně v tuto dobu žije v New Yorku i imigrantka Mary Mallonová. Z domova ji před lety vyhnala chudoba a hlad. Mladá, teprve čtrnácti- či patnáctiletá dívka se proto sama v nejnižší třídě zaoceánského parníku vydala do země zaslíbené, kde toužila spokojeně žít a pracovat. Podle dochovaných svědectví to byla docela pohledná žena. Možná trochu oplácaná, ale s hezkým obličejem, plnými ústy a výraznou bradou. Klidně mohla dělat obyčejnou uklízečku u bohatých rodin jako většina ostatních nevzdělaných holek. Mary si ale troufala na víc. Platila totiž za výbornou kuchařku, což bylo o dost lépe placené povolání. A tak jediné, co mladá žena potřebovala ke štěstí, byly reference od zaměstnavatelů. 

Horečky a vyčerpání 

Jedním z nich byl i bankéř Charles Henry Warren. Ten hledal pro svou rodinu schopnou hospodyni, která by se postarala o kuchyň v pronajatém domě v Oyster Bay. A Mary se snaží, jak je to jen možné. Tohle je šance, kterou nesmí promarnit! Jenže místo idyly se z krásného pobytu stává horor. Jako první se nečekaně roznemůže jedna ze zaměstnavatelových holčiček a přivolaný doktor diagnostikuje břišní tyfus. Vzápětí onemocní i dvě služebné, manželka pana Warrena, zahradník, a nakonec druhá dcera… V rodině zavládne panika a z chaty se stává lazaret. Nenahraditelná Mallonová však dělá, co může. Vaří, obsluhuje nemocné a všemožně se jim snaží ulevit. Nakažení mají horečky, jsou vyčerpaní a na břiše se jim objevují narůžovělé fleky. Starostlivá Mary by si jistě ani ve snu nedokázala představit, že důvodem, proč je všem tak zle, je právě ona. 

Nemoc ve zdravém těle 

Majitel letní chaty pan Thompson tuší, že bude muset zasáhnout. Jinak tu svou krásnou nemovitost už nikdy nepronajme. Musí se přijít na příčinu nákazy! Vyšetřování je ale téměř bezvýsledné, alespoň dokud se neobjeví hygienik George Soper. Ten jako první vyslovuje názor, že by oním spouštěcím mechanismem mohla být jediná zdravá osoba v domácnosti, ta schopná, kyprá a milá kuchařka. Na základě jejích doporučení lehce dohledává, že i v domácnostech, kde pracovala dříve, se rozšířil břišní tyfus. Mladá žena do té doby vystřídala oficiálně sedm zaměstnavatelů a u svých nadřízených nakazila až na 22 lidí. Možná bylo ale nemocných více a dost možná nechyběli ani mrtví. 

Tyfová Mary uniká! 

Než však odborník dokončuje své pátrání, má už Mary nového zaměstnavatele. Soper je ale hnán touhou po poznání, a tak zahajuje téměř detektivní práci! Kuchařku nachází v jejím novém působišti a žádá ji, aby se podrobila vyšetření, které by určilo správnost jeho hypotézy. Mary tato prosba k smrti vyděsí. Považuje ji za nemravný osobní útok, je přece svobodnou ženou bez rodiny a cizinkou. Jistě ji budou chtít vyhostit! Odebrání vzorků krve, moči a stolice proto rázně odmítá a v záchvatu hysterie se prý Soperovi brání vidličkou na porcování masa. Nikdy žádnou nemocí netrpěla, tak proč tohle všechno? V té době neexistuje zákonná povinnost, která by umožňovala odvézt proti její vůli podezřelou osobu do nemocnice. I tak se to ale nakonec povede. A Mary odborníkům naivně přizná i to, že považuje mytí rukou za zbytečné! 

Nuda, samota a smutný konec

Kuchařka je umístěna do izolace a testy potvrzují ty nejhorší obavy. Je bacilonosičkou! Jak se to jen stalo? Její maminka v těhotenství podle všeho prodělala břišní tyfus, a aniž se kdy u dcery projevil, byl v jejím těle stále přítomný. Aby přestala nemoc šířit, má na výběr – buď se podrobit odstranění žlučníku, což v té době byla dost nebezpečná operace, anebo se vzdát práce. Mallonová však obojí odmítá! Vždyť to je její život, její poslání – vařit! Nedomyšlené rozhodnutí pro ni znamená další roky života v samotě. 

Přesto se ale brání, nevěří, že je možné, aby v sobě měla uloženou chorobu. Dovolává se proto spravedlnosti a pravidelnými stížnostmi a podáváním oficiálních žádostí si nakonec vymáhá propuštění. K tomu je svoleno pod podmínkou, že už nikdy nebude kuchařkou. Přenašečka se dušuje, že se z ní stane pradlena. Tato práce je však mnohem náročnější a k tomu hůře placená, a proto žena prchá neznámo kam. Stopa Tyfové Mary se objevuje až po letech, ale o to bolestněji. V jedné newyorské porodnici totiž vypuká epidemie tyfu a dva lidé jsou už na pravdě boží. A na dotaz, kdo byl v poslední době zaměstnán v kuchyni, dostal vyšetřující odpověď, že přece Mary Brownová, hezká irská imigrantka s výraznou bradou… 

TIP: Nemoci z cizích světů: Které choroby sužovaly novověkou Evropu?

Kuchařka bez milosti putuje do izolace. Tentokrát už její prosby nepomohou. Veřejnost je zděšená! Jak to jen mohla udělat? Její pobyt v nemocnici je sice přijatelnější než poprvé, ale svoboda to není. Pomáhá nemocným, pracuje jako laborantka, smí ji navštěvovat přátelé – to vše pod přísným dohledem hygienika. Ovšem, i když chápe závažnost své diagnózy, operaci žlučníku stále odmítá. A to i potom, co město New York navrhuje, že celou proceduru zaplatí radnice. V prosinci roku 1932 Mary kolabuje, má mrtvici a nikdy se z ní už pořádně nevzpamatuje. Celé dny tráví v posteli, je utahaná a zlomená. Nadobro ze světa odchází až za dlouhých šest let, v listopadu roku 1938.