Kolik známe objektů Oortova mračna?
Oortovo mračno, hypotetická sféra ledových těles na okraji Sluneční soustavy, je považováno za zdroj dlouhoperiodických komet. Které známé objekty z této části vesmíru pochází?
Oortovo mračno představuje hypotetickou sféru ledových těles, obklopující Sluneční soustavu ve vzdálenosti přibližně 2 000 až 200 000 astronomických jednotek (AU) od centrální hvězdy. Přestože je jeho existence široce přijímána na základě nepřímých důkazů, například drah dlouhoperiodických komet, žádný tamní objekt se zatím bezprostředně pozorovat nepodařilo.
Teoretické odhady však naznačují, že by se tam mohly vyskytovat miliardy až biliony ledových těles. Daný předpoklad staví na modelování dynamiky našeho solárního systému a pozorování dlouhoperiodických komet, které pravděpodobně pocházejí ze zmíněné oblasti. I když se dosud nepovedlo žádný objekt jako součást Oortova mračna přímo potvrdit, několik těles Sluneční soustavy vykazuje vlastnosti, jež z nich dělají slibné kandidáty. Obvykle se jedná právě o dlouhoperiodické vlasatice a objekty s velmi excentrickými dráhami.

K nejzajímavějším patří Sedna, transneptunické těleso s velice dlouhou a excentrickou dráhou, s periheliem okolo 76 AU a s afeliem kolem 937 AU. Právě druhá zmíněná vzdálenost, navíc nejistá, činí ze Sedny adepta na příslušnost k Oortově oblaku. Podobné vlastnosti má i planetka 2012 VP113, s periheliem kolem 80 AU.
Z mračna dále zřejmě pocházejí komety s periodou oběhu delší než 200 let, jako například Hale–Bopp. Jejich velmi excentrické dráhy je vedou z vnějších oblastí soustavy blízko ke Slunci, a navíc bývají často značně skloněné vůči ekliptice, což rovněž naznačuje původ v kulovém Oortově oblaku.