Když ostatky promluví: Medicína ve službách prvorepublikové kriminalistiky
Lékaři patřili u prvorepublikové policie k nejvytíženějším osobám
Instituce policejních lékařů vznikla v Praze v roce 1899 po vzoru vídeňské policejní lékařské služby. Tito lékaři museli kromě jiného poskytovat i první pomoc při úrazech nebo nehodách na veřejných místech. V popisu práce měli ale také vyšetřování sebevražd, násilného usmrcení nebo náhlého úmrtí, přičemž samozřejmostí bylo ohledání mrtvol na místě činu.
Duše a zločin
Jméno docenta Eduarda Knoblocha (1898–1957) není neznámé ještě ani mnoha dnešním lékařům. Celé generace vyrostly na jeho učebnici Lékařské kriminalistiky. Napsal ale také pozoruhodný spis Duše a zločin, v němž zpracoval konkrétní kasuistiky zločinců, které poznal během své mnohaleté praxe.
TIP: Jak vyzrát na zločince: Tyto metody znamenaly revoluci v kriminalistice
Dne 14. ledna 1929 nastoupil jako komisař na Policejním ředitelství v Praze, kde kromě běžné služby úředního lékaře působil i jako vědecký poradce kriminálního oddělení. Klasické soudní lékařství se v Knoblochově pojetí prolínalo s lékařskou kriminalistikou. Nikdy mu nestačil pouhý pitevní protokol, požadoval zároveň zhodnocení všech nálezů z místa trestného činu. Je právem považován za zakladatele československé lékařské kriminalistiky.
Doktor města pražského
V případě dalšího policejního lékaře MUDr. Miroslava Vejvody (1902–1957) posloužil nejen on sám, ale i jeho jméno tvůrcům televizního seriálu Hříšní lidé města pražského jako vzor. Vzpomínáte? Rada Vacátko říká v jednom z dílů: „Nechte to děvče odvézt na soudní. Doktor Vejvoda nám aspoň řekne příčinu smrti.“ V seriálu hraje policejní rada Vacátko s dr. Vejvodou kulečník. Jak potvrdil Vejvodův syn Josef Vejvoda, jeho tatínek kulečník skutečně hrál, a to přímo s Jaroslavem Marvanem!
