Fotografie zachycuje jednu z nejslavnějších pražských dominant, Karlův most, který spojuje oba břehy řeky Vltavy už více než šest set let. Pečlivě připravovaná stavba byla zahájena položením základního kamene dne 9. července roku 1357.
Huť desítek řemesel
Stavbu prováděla stavební huť – vlastně velmi dobře organizovaná firma, jejímiž představiteli byli podle některých kamenických značek stejní řemeslníci, jako v případě stavby katedrály na Pražském hradě. V čele huti stanul tzv. magister operis – architekt, stavbyvedoucí a vedoucí kameníků v jedné osobě. V mnoha publikacích se uvádí, že jím byl v případě Karlova mostu Petr Parléř – stavitel chrámu sv. Víta, jehož podobu známe z bysty umístěné v triforiu této katedrály. Archeologický výzkum však ukázal něco jiného. Prvním projektantem a stavitelem je zřejmě pražský měšťan Otto či Otlin – neznáme však o mnoho více, než jeho pečeť.
Mostní stavební huť se neobešla bez kameníků, tesařů, zedníků a lokátorů, pomáhala však i spousta jiných potřebných řemeslníků, jako například kováři, provazníci, lamači kamene, provazníci, pilaři, bednáři a další. Pro pomocné práce bylo zapotřebí množství nádeníků. Na rozdíl od dnešních dob byl odměna vyplácena především úkolově, časová týdenní mzda se vyplácela pouze vedoucím představitelům hutě. Stavba probíhala po celý rok, pouze mokrý zednický proces se omezoval na dobu od sv. Jiří do sv. Václava (duben až září). Po zbytek roku se činnost stavební hutě přesouvala většinou do krytých prostor kde se opracovával kámen. A právě tyto prostory daly huti svůj název – francouzské slovo „la hutte“ znamená chatrč nebo bouda.
