Jak velký je pozorovatelný vesmír?
Pozorovatelný vesmír, jehož hranice jsou omezeny rychlostí světla a stářím kosmu, zahrnuje pouze část vesmíru, kterou můžeme sledovat díky současným technologiím. O jak velkou část jde?
Spojení „pozorovatelný vesmír“ odkazuje na část kosmu, kterou můžeme pozorovat pomocí současných technologií a metod astronomie. Jeho rozsah omezuje rychlost světla a stáří vesmíru; celá problematika je však mnohem komplikovanější: Nemůžeme totiž sledovat objekty ležící od nás dál, než odpovídá vzdálenosti, kterou za dobu existence kosmu urazilo světlo. Podle posledních studií je vesmír starý 13,8 miliardy let, a nejodlehlejší objekty by se tedy mohly nacházet asi 13,8 miliardy světelných roků daleko.
Na počátku však vesmír neměl žádnou výraznou strukturu. První informaci máme v podobě mikrovlnného pozadí, kdy se záření asi 380 tisíc let po Velkém třesku oddělilo od hmoty. O objektech můžeme mluvit až po éře reionizace, která se odehrála v rozmezí 150 milionů a jedné miliardy roků po zrodu kosmu. Pak se teprve začaly formovat galaxie, hvězdy a další útvary. Jenže od svého vzniku se vesmír rozpíná, a to zrychleně, takže i vzdálenosti narůstají. V současnosti se tedy hranice pozorovatelného kosmu odhaduje na 46 miliard světelných let, a jeho průměr tudíž činí 92 miliard světelných roků.
