Zločin a trest: Osudy nechtěných a nemanželských dětí v raném novověku
Narození mimo manželský svazek představovalo po dlouhá léta stigma a život plný ústrků. Diskriminace dítěte a kriminalizace matky nebyly zdaleka zřídkavým jevem.
Nemanželské potomky však nesmíme vnímat jako jednotnou homogenní skupinu. Byla ve skutečnosti vnitřně velmi různorodá a to, jak tyto děti přišly na svět, hrálo roli v tom, jakým způsobem k nim přistupovala křesťanská společnost a právo.
Na vztahu záleží...
Jiné bylo postavení člověka narozeného z nelegitimního, ale jinak trvalého svazku (konkubinátu) a jiné například dítěte prostitutky. Ještě hůř na tom byly děti vzešlé z cizoložného mimomanželského vztahu. Polehčující okolnost zase naopak představovalo, pokud k početí a narození došlo sice mimo manželství, ale ze vztahu dvou svobodných osob „v příslibu sňatku“.
Potíže vyvolávala rovněž speciální skupina označovaná jako nalezenci. To byly děti odložené oběma rodiči, jejichž původ nebyl zcela jasný. Dalo se předpokládat, že šlo z velké části rovněž o nemanželské děti, kterých se jejich rodiče z obavy před případnými postihy raději vzdali. Jistotu však v tomto směru zpravidla nebylo možné získat, proto tvořili nalezenci zvláštní kategorii s nejistou budoucností. O jejich hmotné zabezpečení a výchovu se staraly dobročinné instituce zřizované v nejstarších dobách výhradně církví, později rovněž světskými orgány.
Bohužel ne všechny děti skončily jako nalezenci. Vedle vynucených potratů často docházelo i k infanticidiím, tedy k „zahubení neřádně nabytého plodu“. Osamělé svobodné matky se k zabití novorozence často uchylovaly ze zoufalství, ve víře, že se jim tak podaří zahladit stopy po nechtěném těhotenství, které po uplynulé měsíce více či méně umně skrývaly.
Nesmlouvavá reformace
S příchodem reformace a v některých zemích následné rekatolizace, se totiž na mimomanželské styky pohlíželo s mnohem větším odsudkem, než tomu bylo ve středověku. Roli rozhodčího nad mravním životem obyvatelstva převzal stát a jeho orgány. Svobodné matky a jejich děti se dostávaly mnohem více na okraj společnosti než dříve a k tomu všemu musely nést trestněprávní důsledky. Ty byly často velice tvrdé.
TIP: V hříchu zplozené: V Praze se před 150 lety rodila polovina dětí mimo manželství
V lepším případě čekal tyto ženy veřejný výprask a vyhnání z panství, v horším vězení. Neobyčejně tvrdě se trestalo právě výše zmíněné infanticidium. V habsburské říši stanovil zákoník z roku 1532 za tento čin trest zahrabání zaživa a probodení kůlem. Pozdější zákoníky již byly o něco mírnější: k pohřbení pod zem a probodení mělo dojít až po smrti stětím.
